Znáte ty pohádky o severu. Blahobyt, naprostý multikulturalismus, nulová kriminalita a tak… zřejmě to ovšem neplatí v reklamní branži:
Nevim o tom nic víc, jenom jsem čirou náhodou objevil nejdřív jednu a pak druhou reklamu. Ovšem řekl bych, že v roli vobložníků jsou v tomhle případě Norci (nebo co to je za zemi…).
Jo a pak ještě jedno důležitý zjištění – v takový tý garáži U Dejvického rybníčku (jako když jdete k Ondřejovi), co už není garáž, ale prodejna nápojů měli ceduli, že prodávají Herold. Hergot! HEROLD! No, řekl jsem si, že opatrně nakouknu… a v zápětí jsem si odnášel svoji torničku nacpanou nejen milovanou černou třináctku, ale i polotmavou čtrnátku a dvanáctkou kvasnicovou… těšim se na ně.
Taky jsem byl ve Varech, jenže to by bylo na obludně dlouhý zápisek, na který není čas, takže se o tom vůbec nezmiňuju. Ale dík M, že jsi mě vytáhl!
Ta grafika u předsednictví byla pěkná, to se musí nechat...
No jo, volby za dveřma a já nevim koho volit. Pokud jste na tom stejně, nabízím několik málo možností, kterak si vybrat svého favorita. Není to vůbec nijak ucelený, spíš takovej výžblept, co mě ke komu napadá. Sofistikovaná analýza, no. 🙂 Jo a moc neberu v potaz jednotlivé kandidáty, beztak jsou ve valné většině hlásnou troubou nejvyššího velení své strany. A navíc pak tenhle článek neztratí aktuálnost ani na podzim. Klidně mě ale vyveďte z omylu v komentářích.
1) Škrtám veškeré „velké strany“, co jsou v parlamentu. Co proti nim mám? (vůbec to není tak, že bych sem chtěl psát nějaký NEJvětší zločiny, chrlim z hlavy, jak mě napadá…)
ČSSD
– předseda vypadá jako vepř a taky se tak chová, navíc si zve na své oslavy kolotočáře a mafiány a ještě je tam nechá, aby po sobě stříleli… zní to snad jako definice někoho, jehož stranu by člověk měl volit?
– korunní princ strany vypadá s trochou fantazie jako Hitler a taky se tak (s trochou fantazie) chová
– bývalý korunní princ opsal svojí diplomku z výroční zprávy ČNB (amatér!), ale dneska už je zase dobrej a navíc šikovnej obchodník s akciema… no WTF?
– miliony vošmelů s penězma, který jdou na vrub ČSSD – jako třeba „Případ Hoteliér“ nebo „Stíhající Kavan“ a ještě třeba „Kakaový Kraus“ (ten je obzvlášť dobrej, pamatujete?)
ODS
– předseda je hulvát a nervák, který si za své kamarády vybíra lidi jako Marek „Občasnosímkufryplnépeněz“ Dalík nebo nejmenovaného otce mého spolužáka ze ZŠ… co to o něm vypovídá? A vítr? Ještě pořád VAE?
– další lidi ve straně nejsou o nic lepší, třeba Ivan, který by nejraději poslal všechny bručet nebo malý Pavlík, který by si rád uspořádal ve měste olympiádu
– navíc týhle partě tak nějak nemůžu odpustit ten jejich zájem o radar, že…
– a ten pitomec, kterýho znovu dostali na Hrad…?
– a korupce? no jejej, řekl bych ještě více než oranžáci! Což takhle jeden příklad za všechny? Z Kladna se nám přijíždí představit král korupčníků, pan Aleš
KDU-ČSL
– jednoduchý, cokoliv má něco společnýho s náboženstvím nebo církví mi smrdí, takže bohužel
– teď taky ten Jirka a Mirek, že jo… ten první je sympaťák z Moravy, o tom žádná, ale všechno v tom Vsetíně asi košer nebylo, co? A ten druhej, dneska jako hodně vyzdvihovanej, že dobrej ministr financí a tak… co takhle padáky od Anex-Cirus a krev našich vojáků na jeho rukou? Nebo italsko-izraelská modernizace tanků a máslo na jeho hlavě? A ty byty? Kdepak, to by nešlo!
Strana Zelených
– číslo 1 se tváří jako příroda sama, ale malounko nám taky je chamtivej, viďte… ty baráčky po Praze a přihraný peníze z grantů, co?
– a číslo 2? Au, au! Co si to dovolujete? A to faux pas u Krause? Styděli byste se hodit tam lístek s jejím jménem? Já jo!
– a lídr kandidátky do EP se jménem Dusík? Už nemám slov. 😀
KSČM
– kosmonautika je sice super, ale… ALE!
2) Vybírám ve stranách malých. Někdo křičí, že dát hlas malé straně znamená vyhodit ho. A co? Je to Váš hlas, taky byste mohli jít v pátek z práce do hospody a v sobotu na chalupu, že jo… Problém je spíš v tom, že malé strany neznám. Ale namátkou? Libertásové či Liberálové? Který jsou s tim Železnym? Ne, tak z těchto taky asi ani jedny, ačkoliv milovník bruselské byrokracie teda nejsem. Humanista Tamáš? Ještě neumřel na hladovku? Snad Balbínovci? Sympatičtí jsou, to ano… ale to je opravdu stejné jako jet na chalupu. Zelení 2 a 3? To je kdo, znáte ty lidi? a Ty ostatní? SDaS, SD-SN, SDŽ (Volfová? To ještě žije?!}, SDS, SZR, SDŽP, SsČR, SSD… volám SOS, tedy… S.O.S.!
No, podle jména se mi docela líbí koalice živnostníci+podnikatelé+hasiči, jelikož živnostníci a podnikatelé mají moje sympatie a hasiči rovněž, jenomže podle programu, tam živnostníci plácaj úplný blbosti a hasičům pro jistotu nejede web. Tak nevim… možná budu muset nakonec zavřít oči a volit jenom podle směru a nebo si udělat ještě nějakej alternativní způsob, jak to rozhodnout. Třeba podle povolání nebo podle vtipnosti jména kandidátů (kandiduje mj. např. Ctirad Lolek nebo Šádí Shanaáh). Pravdu má doc. Gronský, když říká: „Jaké volby? Vy už jste měli dávno být v ulicích!“
Zatímco zlínská jedenáctka a její výkony musí svým fanouškům hnát slzy do očí, tak zlínská dvanáctka je na tom přesně naopak. Své fanoušky teprve získává a nezbývá než doufat, že jich časem bude mít víc než zlínští hoši, provozující hru učňů. 🙂
O co jde? Pravidelným čtenářům již dobře známý Senátor (ne můj!) & his boys rozjeli ve 12. budově areálu Svit experimentální prostor kombinující galerii, kavárnu, kino a kreslírnu.
Designový showroom, wi-fi pokrytí, naplněný bar, dobrý zvuk, milá obsuluha, otevřeno od pondělí do pátku od 10:00 do půlnoci, každý týden nová výstava, každý den dobrý program… kontroluj (jak dneska řiká mládež) na: www.g12.cz
P.S. Jak jsem tady onehdá brojil, proti těm uplaceným propagačním postům, tak tohle je přesně ono. 🙂 Akorát já to dělám zadarmo…
Modří už vědí – dnes bude řeč o zahraničních misích (téma jsme ostatně nakousli v komentářích u jednoho z předešlých příspěvků).
Jelikož jsem asi poslední člověk na planetě, který neabsolvoval program Erasmus, rozhodl jsem se to letos napravit a podal hned tři přihlášky. Ucházel jsem se o studium ve finském městečku Jyväskylä, na jedné z top10 anglických univerzit – Loughborough a francouzské škole pro prezidenty – Institut d’études politiques de Paris (aka Sciences Po). Měl jsem v hlavě připravený krásný článek, že jdu studovat na Sciences Po a zařadím se tak mezi kluky jako Jacques Chirac nebo François Mitterrand, jenomže už po přijímacím pohovoru, který končil mým: „Je ne sais plus, je suis désolé…“ mi bylo jasné, že rovněž přítomní absolventi česko-francouzských bilingvních gymnázií tentokrát zřejmě dočůrají o notný kus dál než já.
Takže byla ve hře Anglie a Finsko. Výběrové řízení na obě jsem vyhrál, takže zase zbývalo „akorát“ se rozhodnout. A opět těžká volba. Finsko/Anglie = Šípkovou/Se zelím. 🙂 Pro Finsko hrály lepší předměty, nádherná příroda a taky to, že jsem tam zatím nikdy nebyl. Pro Anglii samozřejmě tradice, kvalita školy, jazyk, etc… Otravoval jsem s tím kde koho, každý radil, ale nikdo vlastně nepomohl, akorát Senátor neúnavně, že Anglie, Anglie, Anglie. Tak jsem to tam poslal. Jestli budu Ondrovi posílat z UK hatemail nebo basy Guinessů se zkrátka ukáže až časem. Ještě mě ale musí partnerská univerzita akceptovat, což bude možná taky oříšek, protože už jsem je začal zásobovat drzými dotazy typu zda-li je možné udělat si u nich rovnou M.A. titul, když už se tam budu ten rok flákat, apod.
Rovněž jsem si vypracoval následující plán korespondující zhruba s průběhem akademického roku:
Podzim, příjezd do UK – kupujeme Defendra
Vánoce, prázdniny – vezeme Defíka domů (European roadshow)
Jaro návrat do UK – kupjeme Jaguar XJS (5.3 V12, nic menšího nemá cenu)
Konec roku – vezeme XJS domů (European roadshow vol. 2)
Aneb jak je dobré sehnat si baterky. Pravidelně-nepravidelně poslouchám před spaním rádio. Vždycky tak dlouho jak mi vydrží baterky ve walkmanu, pak se je tři týdny chystám vyměnit a tak pořád dokola. No a včera jsem se zrovna dokopal je vyměnit a chytil na BBC svůj oblíbený pořad The Bottom Line, kde navíc měli jako téma dne reklamu. Dobrý moderátor, hosté ve složení Richard Brown (Eurostar), Guy Laurence (Vodafone) a Sir Martin Sorrell (výroba drátěných košíku)… prostě kvalitní obsah jak je u BBC zvykem. Podcast, který najdete tady opravdu vřele doporučuju.
Slovensko
Srbsko
Maďarsko
Bulharsko
Turecko
Sýrie
Libanon
Jordánsko
Egypt
Sudán
Etiopie
Kenya
Uganda
Tanzanie
Malawi
Botswana
Zambie
Namibie
Mozambik
Jihoafrická republika
Ozvali se moji kamarádi z cest Allan&Monika, že prý vyráží na takový menší výlet. Takovou víkendovku, dalo by se říct. Jelkož mi přijde, že si vybrali docela zajímavou trasu, dělám tady rovnou promo jejich blogu, kde by se měl postupně objevovat real-time cestopis. Najdete ho na: http://www.bigafricantrip.blogspot.com/ (zatim tam neni nic, vyráží dneska)
Slibuju, že to bude stát za to. Allan možná neni nejlepší řidič sněžného skůtru, na druhou stranu už procestoval snad polovinu planety a i jeho CV, kde bez uzardění uvádí informace typu: I spent 18 months as a tobacco and booze runner napovídá, že je správný kluk. 🙂
Někdy ke konci semestru se nám na FSV rozběhla taková povedená událost – hodnocení kurzů za ZS 2008/2009. To nám jednou rozdali oranžové papíry a hodnoťte si. Nezastírám, že mi udělali radost – hodnocení kurzů je totiž jedna z těch vzácných chvil v životě studenta, kdy si může vylít své rozhořčení z průběhu studia a zároveň – když už je v tom – přidat trochu své vlastní mimoškolní frustrace. 🙂 Je to něco, o čem jsem snil během každé hodiny matematiky s RNDr. J.H. na svém milém gymnáziu… i když vlastně ne, to jsem měl spíš myšlenky na nějakou hodně bolestivou formu tortury, jaképak hodnocení.
Ale abychom neutíkali od tématu, jak je na tomto blogu zvykem – při samotném hodnocení jsem totiž zjistil, že ať přemýšlím sebevíc, žádná zdrcující kritika, po které by s tím naši milí učitelé měli chtěli seknout, mě do slovního hodnocení kurzu nenapadá. Proto mě velice příjemně překvapili spolužáci, které podobný problém zjevně netrápí a zároveň v sobě nemají ani tu vnitřní brzdu, která by jim říkala, že to či ono není úplně vhodné. A tak se třeba vyučující Kritických teorií médií z výsledků hodnocení dozvěděla, že při přednášce to z ní leze jak z chlupatý deky, vyučující Politické komunikace dostal doporučení koupit si nové kalhoty a u vyučujícího Marketingové komunikace si dvě studentky stěžovaly na sexismus ve výkladu. Přesněji se v hodnocení kurzu objevilo: „méně sexismu při výkladu, někomu to nemusí připadat vtipné“ a „aby se vyučující lépe seznámil s feministickými a genderovými poznatky a vnímal je při výkladu, pokud narazí na genderová (=pohlavní nebo co?) témata“.
Sice by sem na konec stačilo teď napsat „to by člověk blil“, ale musím to ještě trochu rozvést. Blil bych z lidí, co si dovolí napsat podobné věci jenom díky tomu, že dotazník je anonymní a blil bych taky z lidí, kteří nepochopí legraci a brečí kvůli vtípku o reklamě na vložky, jak kdyby se jejich sestra jmenovala Gita.
P.S. Fakulta si zaslouží uznání, že podobnou věc zpřístupní v celé šíři. Ve Zlíně byli po zhodnocení uveřejněni jen ti nejlepší profesoři a předměty. Aby se náhodou nezjistilo, kdo svou práci dělá špatně…
P.P.S. Ještě si zaslouží vypíchnout perly jako “zvíšit počet hodin” nebo “kurs je dobrý” … inu i takoví lidé asi studují na VŠ. A teď mě někdo sejměte gramatickým rozborem mých vlastních příspěvků… 🙂
Kdesi v internetovém éteru jsem narazil na tohle video, které rýpe do SONY kvůli nepoužitelným TV Boxům pro internetovou televizi:
Sice humor postavený na „f-words”, jak tomu v USA říkají, ale celkem mě to pobavilo a především mě zaujalo technické zpracování celé reportáže. Po chvilkovém pátrání jsem díky tomu objevil ONN, což je velice zdařilá parodie samotné veliké CNN. Onion News Network je mediální korporace, produkující fiktivní zprávy, kde fiktivní novináři mluví o fiktivních událostech s fiktivními lidmi. To vše rozdělené do sportovních zpráv, technologického okénka nebo třeba ranního výsílání. Dohromady to dává neuvěřitelně dokonalou směsici humoru, až se člověk diví, kde se to v těch Američanech bere (osobně jsem si myslel, že veškerý americký humor byl již vložen do Simpsonových a South Parku….) Pokud máte nějakou tu hodinku k zabití, klidně si produkci ONN projeďte. Pokud máte času méně a bojíte se, že vybrat z široké nabídky TV stanice jež vysílá ve 152 jazycích, pro 9 miliard lidí z 811 zemí není časově nejúspornější, vybral jsem to nejlepší z videí, co jsem zatím viděl:
Today Now!: How To Pretend You Give A Shit About The Election
Představuje mimo jiné geniální strategii „phone fake out“, díky které se dostanete z nejedné nepříjemné situace.
dále ještě zabalená kostka lihu, kousek březové kůry k zapálení ohně , kousek papíru , propiska, kousek křídy, jehla a nitě, špendlíky zavírací a obyčejné, knoflíky, žiletka, 50 Kč bankovku a několik mincí na telefon, poštovní známka na dopis a na pohled, lísteček s tísňovými telefonními čísly (menším dětem též vlastní adresu a telefonní čísla na rodiče)…
Ptáte se co to je? To je výsledek práce expertů na ministerstvu dopravy. Nejdřív přijdou s nesmyslným návrhem, aby k nehodám do 100k nejezdila nehodovka a nyní se rozhodli, že řidičům nařídí vozit s sebou výbavu potřebnou k samovyšetření. Úplně dementní je pak upuštění od nutnosti vozit s sebou rezervní kolo nebo náhradní žárovky kvůli jejich “obtížné výměně”.
Na druhou stranu se mi už docela dlouhou dobu obtížně dodržuje rychlost a tohle mi dává naději, že by experti MDČR mohli časem přijít s návrhem, který by umožňoval upuštění od jejího dodržování. 🙂
