Modří už vědí – dnes bude řeč o zahraničních misích (téma jsme ostatně nakousli v komentářích u jednoho z předešlých příspěvků).
Jelikož jsem asi poslední člověk na planetě, který neabsolvoval program Erasmus, rozhodl jsem se to letos napravit a podal hned tři přihlášky. Ucházel jsem se o studium ve finském městečku Jyväskylä, na jedné z top10 anglických univerzit – Loughborough a francouzské škole pro prezidenty – Institut d’études politiques de Paris (aka Sciences Po). Měl jsem v hlavě připravený krásný článek, že jdu studovat na Sciences Po a zařadím se tak mezi kluky jako Jacques Chirac nebo François Mitterrand, jenomže už po přijímacím pohovoru, který končil mým: „Je ne sais plus, je suis désolé…“ mi bylo jasné, že rovněž přítomní absolventi česko-francouzských bilingvních gymnázií tentokrát zřejmě dočůrají o notný kus dál než já.
Takže byla ve hře Anglie a Finsko. Výběrové řízení na obě jsem vyhrál, takže zase zbývalo „akorát“ se rozhodnout. A opět těžká volba. Finsko/Anglie = Šípkovou/Se zelím. 🙂 Pro Finsko hrály lepší předměty, nádherná příroda a taky to, že jsem tam zatím nikdy nebyl. Pro Anglii samozřejmě tradice, kvalita školy, jazyk, etc… Otravoval jsem s tím kde koho, každý radil, ale nikdo vlastně nepomohl, akorát Senátor neúnavně, že Anglie, Anglie, Anglie. Tak jsem to tam poslal. Jestli budu Ondrovi posílat z UK hatemail nebo basy Guinessů se zkrátka ukáže až časem. Ještě mě ale musí partnerská univerzita akceptovat, což bude možná taky oříšek, protože už jsem je začal zásobovat drzými dotazy typu zda-li je možné udělat si u nich rovnou M.A. titul, když už se tam budu ten rok flákat, apod.
Rovněž jsem si vypracoval následující plán korespondující zhruba s průběhem akademického roku:
Podzim, příjezd do UK – kupujeme Defendra
Vánoce, prázdniny – vezeme Defíka domů (European roadshow)
Jaro návrat do UK – kupjeme Jaguar XJS (5.3 V12, nic menšího nemá cenu)
Konec roku – vezeme XJS domů (European roadshow vol. 2)
Máma o tom ještě neví. 🙂
A taky se bohužel ještě neví, kdo to zaplatí.