Categories
Anglie 2009-10

Alkohol a rovnoprávnost

Zdánlivě nesourodé téma, které však vytrvale plní rozhovory mých Erasmus spolužáků. Ať už si chtějí alkohol koupit v obchodě nebo objednat v hospodě, setkají se s komplikacemi. Zpravidla jim obsluha nechce uznat jejich domácím státem vydané ID (občanský či řidičský průkaz) a požaduje pas. Slyšel už jsem zhruba o sto padesáti případech, kdy se kvůli tomu moji spolužáci neshodli, hádali s pokladní, nechali si zavolat vedoucí směny a nakonec stejně odešli bez svojí vysněné lahve…

Pokaždé když se někde sejdeme, už jenom čekám, kdo vytáhne nějakou „novou kauzu“ a bude tvrdit, že „tam a tam“ už nikdy nepůjde. V naprosté většině to jsou plané řeči a příští týden to zkouší znovu.

Někteří jsou ale zásadovější – třeba moje německá kamarádka Anna. Jednou je napsané, že její „personalausweis“ (občanka) má stejnou váhu jako pas, tak to Britové budou dodržovat. Já nad touhle německou správností sice mírně krčím rameny, ale v jejím podání je díky svojí autentičnosti naprosto kouzelná. Prostě „es ist nicht richtig“ a my s tím teď musíme něco udělat. Už stihla dojít na místní „obecní úřad“ se seznamem problematických míst, ti jí odkázali na policii, která má na starosti licencování podniků s prodejem alkoholu, a aby to pojistila, tak oslovila dopisem ještě Evropskou komisi.

Samozřjemě mi to nedalo a začal jsem do ní trochu šťourat, načež se vytasila s „The Charter of Fundamental Rights of the European Union“ a citovala mi článek 21, odstavec 1:

Any discrimination based on any ground such as sex, race, colour, ethnic or social origin, genetic features, language, religion or belief, political or any other opinion, membership of a national minority, property, birth, disability, age or sexual orientation shall be prohibited.

…a skončili jsme jak jinak než hádkou. Nějak nechtěla slyšet, že v její milované Bundesrepublik se narozdíl od Velké Británie například ani nemůžu ucházet o práci a že budu rád, když mě jejich zemská policie nesvleče do trenek při silniční kontrole – tak moc jsme si rovní. Ono konec konců ani ta listina na své oficiální stránce není v češtině a člověk aby si překlad někde dohledával…

Ale zpátky k prodeji alkoholu – moc to nemůžu posoudit, stalo se mi to jen jednou, dělal jsem menší nákup v Sainsbury’s a měl tam mimo jiného asi dvě piva. Paní u pokladny se můj řidičák nelíbil a že prý si musím vzít ten nákup bez alkoholu, neb ten mi prodat nemůže, jelikož bych musel mít pas… narozdíl od mých spolužáků jsem s tím problem neměl: „Jasně, chápu, to se nedá nic dělat, pravidla se musí dodržovat a český řidičák pro Vás není dostatečně OK. V tom případě spolu ale neuděláme obchod žádný a já bohužel musím vyndat celý ten nákup co už jsem nachmoustal do batohu nazpátek, vy si rovnou zavolejte někoho, kdo to půjde zatřídit zpět do regálu a já půjdu naproti, co otevřeli to nové TESCO a zkusím jestli jim třeba můj doklad nebude stačit.“ Paní si prohlédla mě, následně přejela pohledem narůstající frontu u své pokladny, namarkovala dvě lahve, já zaplatil a šel. Ne každý problém za Vás totiž musí řešit José.

Categories
Anglie 2009-10

Alkohol a rovnoprávnost

Zdánlivě nesourodé téma, které však vytrvale plní rozhovory mých Erasmus spolužáků. Ať už si chtějí alkohol koupit v obchodě nebo objednat v hospodě, setkají se s komplikacemi. Zpravidla jim obsluha nechce uznat jejich domácím státem vydané ID (občanský či řidičský průkaz) a požaduje pas. Slyšel už jsem zhruba o sto padesáti případech, kdy se kvůli tomu moji spolužáci neshodli, hádali s pokladní, nechali si zavolat vedoucí směny a nakonec stejně odešli bez svojí vysněné lahve…

Pokaždé když se někde sejdeme, už jenom čekám, kdo vytáhne nějakou „novou kauzu“ a bude tvrdit, že „tam a tam“ už nikdy nepůjde. V naprosté většině to jsou plané řeči a příští týden to zkouší znovu.

Někteří jsou ale zásadovější – třeba moje německá kamarádka Anna. Jednou je napsané, že její „personalausweis“ (občanka) má stejnou váhu jako pas, tak to Britové budou dodržovat. Já nad touhle německou správností sice mírně krčím rameny, ale v jejím podání je díky svojí autentičnosti naprosto kouzelná. Prostě „es ist nicht richtig“ a my s tím teď musíme něco udělat. Už stihla dojít na místní „obecní úřad“ se seznamem problematických míst, ti jí odkázali na policii, která má na starosti licencování podniků s prodejem alkoholu, a aby to pojistila, tak oslovila dopisem ještě Evropskou komisi.

Samozřjemě mi to nedalo a začal jsem do ní trochu šťourat, načež se vytasila s „The Charter of Fundamental Rights of the European Union“ a citovala mi článek 21, odstavec 1:

Any discrimination based on any ground such as sex, race, colour, ethnic or social origin, genetic features, language, religion or belief, political or any other opinion, membership of a national minority, property, birth, disability, age or sexual orientation shall be prohibited.

…a skončili jsme jak jinak než hádkou. Nějak nechtěla slyšet, že v její milované Bundesrepublik se narozdíl od Velké Británie například ani nemůžu ucházet o práci a že budu rád, když mě jejich zemská policie nesvleče do trenek při silniční kontrole – tak moc jsme si rovní. Ono konec konců ani ta listina na své oficiální stránce není v češtině a člověk aby si překlad někde dohledával…

Ale zpátky k prodeji alkoholu – moc to nemůžu posoudit, stalo se mi to jen jednou, dělal jsem menší nákup v Sainsbury’s a měl tam mimo jiného asi dvě piva. Paní u pokladny se můj řidičák nelíbil a že prý si musím vzít ten nákup bez alkoholu, neb ten mi prodat nemůže, jelikož bych musel mít pas… narozdíl od mých spolužáků jsem s tím problem neměl: „Jasně, chápu, to se nedá nic dělat, pravidla se musí dodržovat a český řidičák pro Vás není dostatečně OK. V tom případě spolu ale neuděláme obchod žádný a já bohužel musím vyndat celý ten nákup co už jsem nachmoustal do batohu nazpátek, vy si rovnou zavolejte někoho, kdo to půjde zatřídit zpět do regálu a já půjdu naproti, co otevřeli to nové TESCO a zkusím jestli jim třeba můj doklad nebude stačit.“ Paní si prohlédla mě, následně přejela pohledem narůstající frontu u své pokladny, namarkovala dvě lahve, já zaplatil a šel. Ne každý problém za Vás totiž musí řešit José.

Categories
Anglie 2009-10

Děvče z Itálie vs. pivo z Británie

Byl to nerovný zápas, skončil 0:1 a probíhal zhruba takhle: Ilaria moje spolužačka z Milána mě pozvala, ať se připojím na večeři v asijské restauraci k jakési skupince z jejich kolejí. Oni si tady na to dost hrajou, že jednotlivé koleje drží pohromadě, atd…
Doma mě čekala tak maximálně rýže s tuňákem, takže proč ne. Večer celkem v pohodě, kdyby v té skupince nebyl rovněž zamíchaný vrcholně otravný hokejista z Rakouska (hokejista z Rakouska je sám o sobě čirý nonsens – něco jako Lední medvěd z Afriky), jemuž nepřipadalo vtipné, když jsem se ptal jestli by jejich reprezentace obstála proti našim klukům ze sousedství, co hrajou v zimě v Šárce na Dubáku. Inu někdo prostě smysl pro humor nemá. Dva Erasmus hoši z Neměcka co studují fyziku taky zrovna společenskou obratností nezářili a nedá se říct, že bychom se spolu ohromně nasmáli. S radostí jsem proto při váznoucí konverzaci uvítal něčí návrh na přesun z asijské restaurace do nějakého zařízení na drink. Jelikož se ono místo nacházelo v centru bylo dost podniků na výběr. Skupina nabrala směr do jakéhosi trendy baru, jenže… po cestě potkáváme obyčejnou hospodu. Navíc ověšenou místňákama a těmahle plakátama:

Lovely!
Lovely!

 
Takže si procvičuju techniku ovládání davu a za pomoci finského kolegy Johannese naše skupinka končí v místní putyce (Kiitos Johannes!). Okamžitě nasávám atmosféru pivního festivalu a běžím k výčepu, kde je při této příležitosti k mání zhruba 15 různých piv. Oni to jsou tedy svrchně kvašená „ale“, nicméně to je právě dobře, kvůli tome se ten Erasmus přece pořádá, abychom poznali tu cizí kultůru. První pintu volím podle obrázku (Blue Monkey Brewery ze sousdního Derbyshire má opravdu v logu modrou opici) a rozhodně nevolím špatně. Vracím se ke stolu a ptám se ostatních, co že si zakoupili… Rakousko-Německá skupinka odpovídá že Carlsberg, že ostaní piva neznají! Panebože! A Italka s Kanaďankou, že pijou kolu. Ne… pomoc!
Strávím tedy dobu popíjení první pinty přemýšlením, co je špatně s těmito lidmi a rychle běžím pro druhou. U výčepu nával jako blázen a teď vyberte si z patnácti piv… ptám se tedy hostinského, které pivo zvolit, že neznám ani jedno, ale že Blue Monkey Amber Ale mi chutnalo, tak jestli může doporučit nějaké podobné. Zamyslí se, vezme do ruky dvě sklenice, natočí třetinku pinty jednoho, třetinku pinty druhého. Já od obou ochutnám,  pokývám hlavou, beru to první, on se usměje, natočí a prodá. Ano, takhle nějak si představuji POHOSTINSTVÍ. To ale zdaleka není vše…
Když jdu se sklenicí přes lokál ke stolu, tak míjím stánek pivovaru Everards z Leicesteru. Před ním hlouček lidí a hned mi nějaká slečna nabízí ochutnávku… nemohl bych se na sebe podívat do zrcadla, kdybych odmítl, takže dostávám gratis načepovaný jejich Old Original a dává se se mnou do řeči jeden z postarších chlápků stojících u stánku. Nejdřív ho zajímá, jestli mi chutná a když řikám že ano, že je příjemně nasládlé, akorát že je blbý že nemá pěnu (čepováno z malého soudku) a že přeci jen nejsem na „ale“ úplně zvyklý, tak se okamžitě ptá odkud jsem a jak slyší že ČR, tak mi div nepadne kolem ramen a jaká čest, že byl v Plzni a že je u Everards vrchní sládek. Takže nejdřív probíráme kvality Old Original a je mi vysvětleno, že stejně poznám kvalitu „ale“ nejlíp bez pěny, ale že je to dost možná jeho deformace, protože to tak pije v práci. A když si tak pěkně povídáme, dostává nápad mě vzít do zadní části hospody, kde jsem dosud nebyl a tam je na zahrádce ve stanu k mání dalších 20 druhů piva! Nevím jak vypadá ráj, ale tohle je sakra blízko. Navíc když mě můj nový kamarád-sládek představuje svým kolegům coby experta z ČR a já se jako správná kuriozita těším zájmu společnosti a jsou mi snášena k pousouzení piva ze všech koutů Midlands.
Kdybych se s nimi vlídně avšak důrazně nerozloučil, tak bych fakt asi musel domů po čtyřech. Po návratu k naší skupince se mi dostává pokárání, že jsem kamsi zmizel a že stejně tohle místo stojí za nic, a že… no prostě jsem většinou (včetně italské spolužačky) zařazen mezi retardované idioty.
Pro mě to je další znamení toho, že Evropu opravdu nebude lehké sjednotit… i když kluci z Belgie se o tomto večeru dozvěděli, s pochopením vyslechli mojí verzi příběhu a že prý kdy to končí a jestli tam ještě půjdem. Takže aspoň to hlavní město je vybrané dobře.

Categories
Média, reklama, lži a tak...

Markova sofistikovaná předvolební analýza

Ta grafiku u předsednictví byla pěkná, to se musí nechat...
Ta grafika u předsednictví byla pěkná, to se musí nechat...

No jo, volby za dveřma a já nevim koho volit. Pokud jste na tom stejně, nabízím několik málo možností, kterak si vybrat svého favorita. Není to vůbec nijak ucelený, spíš takovej výžblept, co mě ke komu napadá. Sofistikovaná analýza, no. 🙂 Jo a moc neberu v potaz jednotlivé kandidáty, beztak jsou ve valné většině hlásnou troubou nejvyššího velení své strany. A navíc pak tenhle článek neztratí aktuálnost ani na podzim. Klidně mě ale vyveďte z omylu v komentářích.

1) Škrtám veškeré „velké strany“, co jsou v parlamentu. Co proti nim mám? (vůbec to není tak, že bych sem chtěl psát nějaký NEJvětší zločiny, chrlim z hlavy, jak mě napadá…)

ČSSD
– předseda vypadá jako vepř a taky se tak chová, navíc si zve na své oslavy kolotočáře a mafiány a ještě je tam nechá, aby po sobě stříleli… zní to snad jako definice někoho, jehož stranu by člověk měl volit?
– korunní princ strany vypadá s trochou fantazie jako Hitler a taky se tak (s trochou fantazie) chová
– bývalý korunní princ opsal svojí diplomku z výroční zprávy ČNB (amatér!), ale dneska už je zase dobrej a navíc šikovnej obchodník s akciema… no WTF?
– miliony vošmelů s penězma, který jdou na vrub ČSSD – jako třeba „Případ Hoteliér“ nebo „Stíhající Kavan“ a ještě třeba „Kakaový Kraus“ (ten je obzvlášť dobrej, pamatujete?)

ODS
– předseda je hulvát a nervák, který si za své kamarády vybíra lidi jako Marek „Občasnosímkufryplnépeněz“ Dalík nebo nejmenovaného otce mého spolužáka ze ZŠ… co to o něm vypovídá? A vítr? Ještě pořád VAE?
– další lidi ve straně nejsou o nic lepší, třeba Ivan, který by nejraději poslal všechny bručet nebo malý Pavlík, který by si rád uspořádal ve měste olympiádu
– navíc týhle partě tak nějak nemůžu odpustit ten jejich zájem o radar, že…
– a ten pitomec, kterýho znovu dostali na Hrad…?
– a korupce? no jejej, řekl bych ještě více než oranžáci! Což takhle jeden příklad za všechny? Z Kladna se nám přijíždí představit král korupčníků, pan Aleš

KDU-ČSL
– jednoduchý, cokoliv má něco společnýho s náboženstvím nebo církví mi smrdí, takže bohužel
– teď taky ten Jirka a Mirek, že jo… ten první je sympaťák z Moravy, o tom žádná, ale všechno v tom Vsetíně asi košer nebylo, co? A ten druhej, dneska jako hodně vyzdvihovanej, že dobrej ministr financí a tak… co takhle padáky od Anex-Cirus a krev našich vojáků na jeho rukou? Nebo italsko-izraelská modernizace tanků a máslo na jeho hlavě? A ty byty? Kdepak, to by nešlo!

Strana Zelených
– číslo 1 se tváří jako příroda sama, ale malounko nám taky je chamtivej, viďte… ty baráčky po Praze a přihraný peníze z grantů, co?
– a číslo 2? Au, au! Co si to dovolujete? A to faux pas u Krause? Styděli byste se hodit tam lístek s jejím jménem? Já jo!
– a lídr kandidátky do EP se jménem Dusík? Už nemám slov. 😀

KSČM
– kosmonautika je sice super, ale… ALE!

2) Vybírám ve stranách malých. Někdo křičí, že dát hlas malé straně znamená vyhodit ho. A co? Je to Váš hlas, taky byste mohli jít v pátek z práce do hospody a v sobotu na chalupu, že jo… Problém je spíš v tom, že malé strany neznám. Ale namátkou? Libertásové či Liberálové? Který jsou s tim Železnym? Ne, tak z těchto taky asi ani jedny, ačkoliv milovník bruselské byrokracie teda nejsem. Humanista Tamáš? Ještě neumřel na hladovku? Snad Balbínovci? Sympatičtí jsou, to ano… ale to je opravdu stejné jako jet na chalupu. Zelení 2 a 3? To je kdo, znáte ty lidi? a Ty ostatní? SDaS, SD-SN, SDŽ (Volfová? To ještě žije?!}, SDS, SZR, SDŽP, SsČR, SSD… volám SOS, tedy… S.O.S.!
No, podle jména se mi docela líbí koalice živnostníci+podnikatelé+hasiči, jelikož živnostníci a podnikatelé mají moje sympatie a hasiči rovněž, jenomže podle programu, tam živnostníci plácaj úplný blbosti a hasičům pro jistotu nejede web. Tak nevim… možná budu muset nakonec zavřít oči a volit jenom podle směru a nebo si udělat ještě nějakej alternativní způsob, jak to rozhodnout. Třeba podle povolání nebo podle vtipnosti jména kandidátů (kandiduje mj. např. Ctirad Lolek nebo Šádí Shanaáh). Pravdu má doc. Gronský, když říká: „Jaké volby? Vy už jste měli dávno být v ulicích!“