Už nějakej ten pátek nám běží finanční krize. Ačkoliv by se mohlo zdát, že její důsledky na mě nijak zvlášť nedopadnou (lednice je plná a U Tří lip teče pivo = svět je v pořádku), opak je bohužel pravdou. Po návratu z Islandu jsem si udělal s Ondřejem výlet do Francie (o tom bych taky měl napsat) s tím, že peníze převedu, až se vrátím. No vrátil jsem se a peníze se zatím smrskly jak moje hadry, když jsem si onehdá pral na 90°. A teď co s tim?
Čertůf punk kdysi zpíval, že “Nejlepší co můžeš dělat je nedělat nic!” takže jsem si to vzal k srdci. A tvářil se, že vlastně žadný statisíce na Islandu nejsou a že jsem záchody nikdy neumýval.
A v zápětí? No ano, islandský premiér Geird Haarde přichází s tímto prohlášením: Žádám veřejnost, aby nikdo z bank nevybíral velké sumy peněz, jinak se těžkosti ještě prohloubí.” Takže když Islanďané si nosili domů tašky plné peněz, já jsem pěkně premiéra poslechl, aby se o mě mohla islandská ekonomika opřít. Někdo se musel obětovat. Na druhou stranu až zase někdy přijedu, doufám, že mě za zásluhy nechá udělat si stan u něj na zahradě, ať zase nemusim obtěžovat kluky slovenský. 🙂
Jo a ten scénář? To je jednoduchý: Vondra má rád radar. Lidi z Dutka maj rádi peníze od Lockheedu, Boeingu a Nortropu. Vláda má asi ráda AMI Communications. Lobbysti z Pan Solutions maj rádi ex-funkcionáře z ODS. Tý lásky tam je trochu hodně, ale právě proto to asi lidi z www.nenasili.cz (no nesmějte se, fakt je to NEnásilí… taky jsem se divil) nakreslili:
Na muj vkus je to trochu slaďák, ale když tam dáme nějakou akci a aspoň trochu blonďatý holky, tak na to budou lidi chodit, jak na Jamesa.