Řekněme, že chcete prodat svoji nemovitost. Jak budete postupovat? Nedáte o tom nikomu vědět a budete se snažit o co nejmenší okruh zájemců? Že ne? A přitom právě takhle to dělá Městská část Praha 6. V radničních novinách jsou důležité informace o tom, že na Praze 6 začal úklid spadaného listí a že Eva a Jiří Zajíčkovi oslavili 55 let společného života (všechna čest!), ovšem informace o prodeji bytů chybí. Stejně tak oficiální webové stránky městské části – i ty o prodeji mlčí…
Přitom od jara tohoto roku už takhle pustili tak 50 – 100 bytů. Jediné místo, kde lze informace o prodeji získat je webová stránka dceřiné společnosti Prahy 6 – SNEO a.s. a případně v zápisech z rady a zastupitelstva P6. V těchto prodejích „nejvyšší nabídce“ se prodávají byty, které patří městské části a jejichž nájemci povětšinou zemřeli a byty se nedají opětovně pronajmout. Byty jsou většinou menší (do 50m2) a z výše uvedeného vyplývá, že velká část z nich je ve velmi zanedbaném stavu. Na druhou stranu jsou často v dobrých lokalitách (centrální Dejvice, Bubeneč, Střešovice, Břevnov), případně v dosahu nově prodlužovaného metra A. Úsměvně proto působí debaty v zastupitelstvu, zda-li tyto prodeje neprobíhají „pod cenou“ a byty náhodou neskupují překupníci a neprodávají je dál. Náhodou jo, no:
Samozřejmě jsem měl podáno na x bytů v každém kole, ale většinou jsem byl tak chamtivý, že jsem nabídl méně než inženýr Hruška a jemu podobní (respektive jsem nabídnul cenu za m2 odpovídající pro byty na Vlastině či v Ruzyni a mířil jsem místo toho na výše zmíněné lokality) a tudíž jsem nezabodoval. Určitě ještě nějaká kola budou („zdroje tu jsou“), takže jsem tímhle zápiskem tak trochu proti sobě, ale bavil jsem se o tom se strýčkem Skrblíkem ze Sudet a slíbil mu poslat odkaz. No a najednou je z toho příspěvek…
