Categories
Můj milý deníčku

… a některé zase ne

Marná sláva, duší jsem vesničan a zemědělec. Když jsem byl mladší a vyrážel za prací do světa, tak hotel na Islandu nebo práce v kanadské kavárně nebyly špatné, ale práce na farmách v Dánsku nebo v Anglii mi obzvlášť přirostla k srdci. Přes všechnu tu dřinu má zemědělství své kouzlo.

Spojí-li se to s názorem dalšího z mých oblíbenců Jima Rogerse, že zemědělství je v delším časovém horizontu velice perspektivní obor (souhlasím), tak je jasné, že investice do zemědělství nestojí stranou mé pozornosti. Problém je, že na zemědělství člověk těžko docílí zisku ve stovkách procent, pokud… pokud velice dobře nenakoupí.

Tady mám malou výhodu díky své práci, kde občas přijdu do styku s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. To je úřad, který se mimo jiné stará o odúmrti, neboli majetek po zemřelých bez dědiců. Většinou nemovitosti nevalné kvality (namátkově ovšem celkem zajímavé byty v Praze – i v podobě podílů v bytových družstvech), obstarožní vozidla, nějaké umění a hrobová příslušenství. 🙂 Jednou však zemřel nějaký drobný investor, po kterém zbyly akcie z kuponovky. Mimo podivných titulů (Český holding, a.s., případně třeba legendami opředený ORLÍK, a.s.) najednou ÚZSVM nabízel i akcie celé řady zemědělských společností – nejednalo se o společnosti kotované na burze (=horší až špatná likvidta), ale jinak to byly slušně hospodařící a.s. a pokud se píše rok 2013, tak s největší pravděpodobností již i určitým způsobem časem prověřené.

Solmilk a.s. - BPSka
Ve výroční zprávě spol. Solmilk a.s. z Olešné psali, že jim dobře frčí BPSka, tak jsem jim ji musel zkontrolovat - je tam! 🙂

 

Ve sbírce listin k nim byly dohledatelné výroční zprávy, včetně zpráv auditorů a účetních závěrek. Člověk si mohl udělat odhad o hospodaření, atd. V prvním kole akcie ještě ÚZSVM nabízel za nesmysl, ale v druhém kole cenu brutálně snížil a ta byla více než přijatelná. Po důkladném průzkumu terénu (výsledky hospodaření, divedenda, jakým směrem jdou investice společnosti, nahlizenidokn – nemovitosti, Google maps a Street View pro nakoukání až na dvůr, atd.) jsem podával nabídku na několik málo akciovek – ovšem zdaleka nejzajímavějsí byla možnost koupit 1,5% Zemědělské společnost Nalžovice, a.s., kde činila minimální kupní cena za balí(če)k akcií 124.480,- Kč, což byl výsměch, protože základní kapitál společnosti je asi 58 mio a vlastní kapitál přes 83 mio (podle čehož by hodnota vlastního kapitálu na 1,5% akcií byla milion a čtvrt) – už to samo o sobě křičelo. A to navíc ještě stále není všechno (Horst Fuchs line!), protože konkrétně u této společnosti šlo třeba dosáhnout zajímavého zisku i pouhým rychlým otočením. Ptáte se, jak je to vůbec možné? Nemám Gabi, aby vám to vysvětlila, takže musím sám. Některé akciové společnosti nakupují své vlastní akcie, aby je potom se slevou prodaly preferovaným akcionářům (zejm. svým zaměstnancům či stávajícím akcionářům) – postup upravený v § 161a zák. č. 513/1991 Sb. aka ObchZ. Zemědělská společnost Nalžovice přesně takhle postupuje, když nakupuje akcie za 30% nominálu a prodává zpátky vyvoleným za 10% nominálu. Pokud by tedy člověk koupil akcie od ÚZSVM za cenu blízkou minimální kupní ceně (125 tisíc Kč) a prodal samotné akciové společnosti za (dle mého názoru nevýhodných) třicet procent nominálu (t.j. 263 tisíc Kč), dalo se na tom udělat celkem rozumných plus/minus sto procent. Nebo by si taky mohl člověk akcie ponechat a pobírat divi, která by mu je za nějakých deset – patnáct let zaplatila. Bohužel nakonec to bylo všechno jinak – já dal nabídku při minimální kupní ceně a někdo jiný si této příležitosti všiml také a nabídl více. Hodiny rešeršování sice přišly vniveč, ale holt jak říkají ve Francii… c’est la vie!

Výpočet kapitalizovaných čistých zisků - Nalžovice
Neuměl jsem vypočítat hodnotu společnosti metodou kapitalizovaných čistých zisků - tak jsem stáhnul posudek od financezlin.cz na akcie nějaké jiné zemědělské společnosti a jen si tam narval data zem. společnosti Nalžovice, která mě zajímala. 🙂

 

Categories
Můj milý deníčku

Některé obchody se daří…

Už jsem tady kdysi psal o své zálibě v akciích, která mě drží prakticky od mala. Ještě coby týnejžr na gymnáziu jsem zrušil prarodiči založenou vkladní knížku a (nemaje tehdy ještě reálné alternativy) svěřil peníze panu Lengálovi, kterému se prvních pár let (tak někdy do 07’) docela slušně dařilo těch pár desetikorun množit. Od krizového 08’ bylo jeho počínání spíše smutný příběh a ani diskuse k fondu na penize.cz už není co bývala. (Minimálně už tam nepíš můj diskutující-oblíbenec, který na každý pohyb fondu ať už hore či dole reagoval stále stejným: „To je bengál, pane Lengál!”). 🙂 Zkoušel jsem nanečisto nejrůznější investorské soutěže (Campus Challenge, XTB,…), nikdy žádnou nevyhrál, ale většinou zvládal zhodnotit o desítky procent a umístit se v širší špičce.

Put your money where your mouth is

Časem jsem tak dospěl k závěru, že bych si mohl zkusit svých pár desetikorun spravovat sám. Nakonec když mám někomu poradit, tak jsem vždycky nejchytřejší, tak proč ne sobě. Jenomže jak a do čeho investovat? Vlastně do čehokoliv – já se zaměřuju především na spotřební zboží a trochu na technologie.  A jak? Většinou nastupuji po nějakém větším skoku dolů (nedávno jsem zjistil, že tomu investoři říkají „Buy The Dips“) a snažím se přijít čím byl způsobený a jestli to bylo důležité nebo ne… no a většinou zjistím, že trh to moc prožívá. 🙂 Baví mě fundamentální analýza, kterou v závěrečné fázi (po pročtení výroční zpráv, analýz a názorů, spočítání P/E, P/BV, mrknutí na insider transactions, atd.) vytuním o „data“ z Twitteru. Uvedu na příkladu – společnosti Green Mountain Coffee Roasters, která vyrábí kávovary Keurig a náplně do nich. Takže místo toho abych věštil z kávové sedliny jako někteří borci:

technicka analyza
Tomuhle fakt nerozumim, nevěřim a kdo to dělá, tak je šarlatán... 🙂

Udělám si nějaký základní (fundamentální, chcete-li) přehled o společnosti, pro což je super http://www.google.com/finance?q=gmcr a  http://finance.yahoo.com/q?s=GMCR  který doplním o aktuální plky („data“ zní až moc sofistikovaně)  z https://twitter.com/search?q=keurig. Důležité je, že v této fázi již nehledám informace o společnosti, ale o produktech společnosti – názory z Twitteru na investice mě moc nezajímají, jsou tam amatéři jako já. 🙂 Samozřejmě poměrně dobře se tohle dá použít u nejrůznějších (FM)CG, hůř třeba u těžařských společností, ale tak já žádnou v portfoliu nemám. Takhle třeba vypadal pohled na Vánoční chit-chat o produktu GMCR – kávovaru Keurig.

diskuse z twitteru o vánočních prodejích keurig
Když v půlce ledna vylezlo, že vánoční prodeje byly velmi dobré, nebyl jsem zase tak překvapený... 🙂

Má to háček? 

Celou řadu. Zaprvé mé dosavadní úspěchy mohou být jenom náhoda, třeba se štěstí unavilo a sedlo na vola – fakt nevim… pořád je to tak trochu casino, jak říká můj oblíbenec Andrej Babiš. Zadruhé všechny ty mé „rádobyanalýzy“ žerou dost času, takže mám doslova vždycky jen pár titulů (a to téměř doslova, určitě ne více než pět), což všichni kdo investují odsuzují jako hazard. Zatřetí si nevěřím a dávám tam jen tolik peněz, abych neskákal z mostu, když bych o ně přišel – takže i když to nakonec v procentech vypadá slušně, tak milionář ještě nejsem. Začtvrté Kalda lepí rozpočet a chystá od 2014 poměrně zásadní změny v daních pro akciové obchody, čímž tahle sranda bude o něco méně legrační (doposud když člověk držel šest měsíců, tak byly zisky osvobozeny) – atakdále… nicméně když se daří, vypadá to pak nějak takhle:

130 procent na GMCR
Ale to je spíš výjimka – v průměru to dělá spíš desítky procent...

Úplně konkrétně jsem tuhle společnost kupoval poté, co je David Einhorn neskutečně poblil (částečně oprávněne) a zároveň poté, co jejich předseda správní rady udělal takovou lumpárnu, (které tedy upřímně já osobně docela rozumím), popsanou na fool.com:

At Green Mountain, the board “recently jettisoned founder and chairman Robert Stiller for violating the company’s own trading policies; a margin call triggered a sale during the restricted earnings period,” Alyce reported. “Apparently Stiller had used his shares as collateral for personal loans that were not of any particularly urgent personal nature, but rather to finance things like a 164-foot yacht and expensive real estate.”

Což je přesně typ zprávy, u které si trh může rvát vlasy (akcie šly postupně dolů skoro o deset procent), ale defakto imho vůbec není důležitá, když jim byznys frčí dál, vyrábí se, prodává se, akorát se holt vyměnil jeden – pravda asi poměrně důležitý – pajdulák. Zkrátka pravdu má Ivánek Horníků, když říká: jsou věci který jsou důležitý, a pak jsou tak další věci, který jsou důležitý… a to je to hlavní. 🙂

Categories
Můj milý deníčku

Některé obchody se daří…

Už jsem tady kdysi psal o své zálibě v akciích, která mě drží prakticky od mala. Ještě coby týnejžr na gymnáziu jsem zrušil prarodiči založenou vkladní knížku a (nemaje tehdy ještě reálné alternativy) svěřil peníze panu Lengálovi, kterému se prvních pár let (tak někdy do 07’) docela slušně dařilo těch pár desetikorun množit. Od krizového 08’ bylo jeho počínání spíše smutný příběh a ani diskuse k fondu na penize.cz už není co bývala. (Minimálně už tam nepíš můj diskutující-oblíbenec, který na každý pohyb fondu ať už hore či dole reagoval stále stejným: „To je bengál, pane Lengál!”). 🙂 Zkoušel jsem nanečisto nejrůznější investorské soutěže (Campus Challenge, XTB,…), nikdy žádnou nevyhrál, ale většinou zvládal zhodnotit o desítky procent a umístit se v širší špičce.

Put your money where your mouth is

Časem jsem tak dospěl k závěru, že bych si mohl zkusit svých pár desetikorun spravovat sám. Nakonec když mám někomu poradit, tak jsem vždycky nejchytřejší, tak proč ne sobě. Jenomže jak a do čeho investovat? Vlastně do čehokoliv – já se zaměřuju především na spotřební zboží a trochu na technologie.  A jak? Většinou nastupuji po nějakém větším skoku dolů (nedávno jsem zjistil, že tomu investoři říkají „Buy The Dips“) a snažím se přijít čím byl způsobený a jestli to bylo důležité nebo ne… no a většinou zjistím, že trh to moc prožívá. 🙂 Baví mě fundamentální analýza, kterou v závěrečné fázi (po pročtení výroční zpráv, analýz a názorů, spočítání P/E, P/BV, mrknutí na insider transactions, atd.) vytuním o „data“ z Twitteru. Uvedu na příkladu – společnosti Green Mountain Coffee Roasters, která vyrábí kávovary Keurig a náplně do nich. Takže místo toho abych věštil z kávové sedliny jako někteří borci:

technicka analyza
Tomuhle fakt nerozumim, nevěřim a kdo to dělá, tak je šarlatán... 🙂

Udělám si nějaký základní (fundamentální, chcete-li) přehled o společnosti, pro což je super http://www.google.com/finance?q=gmcr a  http://finance.yahoo.com/q?s=GMCR  který doplním o aktuální plky („data“ zní až moc sofistikovaně)  z https://twitter.com/search?q=keurig. Důležité je, že v této fázi již nehledám informace o společnosti, ale o produktech společnosti – názory z Twitteru na investice mě moc nezajímají, jsou tam amatéři jako já. 🙂 Samozřejmě poměrně dobře se tohle dá použít u nejrůznějších (FM)CG, hůř třeba u těžařských společností, ale tak já žádnou v portfoliu nemám. Takhle třeba vypadal pohled na Vánoční chit-chat o produktu GMCR – kávovaru Keurig.

diskuse z twitteru o vánočních prodejích keurig
Když v půlce ledna vylezlo, že vánoční prodeje byly velmi dobré, nebyl jsem zase tak překvapený... 🙂

Má to háček? 

Celou řadu. Zaprvé mé dosavadní úspěchy mohou být jenom náhoda, třeba se štěstí unavilo a sedlo na vola – fakt nevim… pořád je to tak trochu casino, jak říká můj oblíbenec Andrej Babiš. Zadruhé všechny ty mé „rádobyanalýzy“ žerou dost času, takže mám doslova vždycky jen pár titulů (a to téměř doslova, určitě ne více než pět), což všichni kdo investují odsuzují jako hazard. Zatřetí si nevěřím a dávám tam jen tolik peněz, abych neskákal z mostu, když bych o ně přišel – takže i když to nakonec v procentech vypadá slušně, tak milionář ještě nejsem. Začtvrté Kalda lepí rozpočet a chystá od 2014 poměrně zásadní změny v daních pro akciové obchody, čímž tahle sranda bude o něco méně legrační (doposud když člověk držel šest měsíců, tak byly zisky osvobozeny) – atakdále… nicméně když se daří, vypadá to pak nějak takhle:

130 procent na GMCR
Ale to je spíš výjimka – v průměru to dělá spíš desítky procent...

Úplně konkrétně jsem tuhle společnost kupoval poté, co je David Einhorn neskutečně poblil (částečně oprávněne) a zároveň poté, co jejich předseda správní rady udělal takovou lumpárnu, (které tedy upřímně já osobně docela rozumím), popsanou na fool.com:

At Green Mountain, the board “recently jettisoned founder and chairman Robert Stiller for violating the company’s own trading policies; a margin call triggered a sale during the restricted earnings period,” Alyce reported. “Apparently Stiller had used his shares as collateral for personal loans that were not of any particularly urgent personal nature, but rather to finance things like a 164-foot yacht and expensive real estate.”

Což je přesně typ zprávy, u které si trh může rvát vlasy (akcie šly postupně dolů skoro o deset procent), ale defakto imho vůbec není důležitá, když jim byznys frčí dál, vyrábí se, prodává se, akorát se holt vyměnil jeden – pravda asi poměrně důležitý – pajdulák. Zkrátka pravdu má Ivánek Horníků, když říká: jsou věci který jsou důležitý, a pak jsou tak další věci, který jsou důležitý… a to je to hlavní. 🙂

Categories
Můj milý deníčku

Věštec z Omahy? Tak to musíte jinde…

Návrat z UA na UK byl bezbolestný. Rovněž tu nic nefunguje a člověk má pocit, že je ve středověku. Snad jen tu podlahu z udusané hlíny ještě na nám. Curieových nemáme.
Ale budiž – s tím že mám kvůli rozvinutému IT/schopnostem studijního rozvrh jako síto na vodu, se dá jeden semestr žít. Holt když mi vybyde pár desítek minut, tak si v knihovně vezmu Le Monde nebo Guardian a přečtu si, co se děje ve světě. Sice moc nechápu proč jsou ty noviny v knihovně PF dostupně vždycky až asi s třídenním zpožděním (nicméně na to mám takovou konspirační teorii, že si je nejdřív čtou páni profesoři), ale i tak – díky za ty dary. No a jednou takhle cestou do knihovny potkám plakát Eurocampus Stock Market Challenge.
Přihlášku jsem vyplnil obratem. Tohle mě vždycky bavilo. Těšil jsem se, že konečně zúročím hodiny strávené čtením Podniků a trhů, E15ky nebo chvíle v Anglii s čajem a The Economist. Navíc jsem si říkal, že je to docela dobrá příležitost naložit to ambiciózním dětem z VŠE. Dramatický souboj jedniček z matematiky s primitivním sedláckýn uvažováním.
Původně jsem si říkal, že nakoupím nějakou klidnou sílu a jelikož ti ostatní budou zkoušet nějaké krkolomnosti, tak je bez práce převálcuju. Nákup WMT, IBM nebo MCD však žádná hitparáda nebyl. Po dvou týdnech jsem sice byl v z několika set účastníků v TOP 50, ale to bylo tak všechno. Pak jsem strávil několik dní na WSJ, MarketWatch, Benzinga.com a vlastně se všemi zdroji, co na člověka plivou Google Finance. Zbavil jsem se všech „blue shits“ a nakoupil samé technologické firmy za pomoci těžce fundamentální analýzy: „každej okolo mě kupujue Iphone = já kupuju akcie AAPL“ ; „používám Amazon.com a všichni kolem mě taky = kupuju AMZN“. Pak trocha risku a nákup některých společností, o kterých jsem předtím nikdy neslyšel, ale analytici je doporučují a jejich podnikání mi přijde smysluplné (MOTR třeba). No a ono to šlo:

Číslo 5 chtít být první. Číslo 5 zuřiti, vztekati se...


Teď na přelomu listopadu/prosince jsem na to přestal mít čas a hlavně se tam objevili lidi, kteří zcela evidentně s úspěchem shortovali, čemuž jsem se já vyhýbal. Každopádně teď v pátek byl konec soutěže, dohrál jsem na chvostu TOP 25, zhodnocení za dva měsíce přes 20%. Shortující vítěz ovšem kolem 60% a další v pořadí okolo 40%. Co dodat – hoši (a dívky?) gratulace a když bude čas, tak na jaře dáme odvetku.