Categories
Můj milý deníčku

Některé obchody se daří…

Už jsem tady kdysi psal o své zálibě v akciích, která mě drží prakticky od mala. Ještě coby týnejžr na gymnáziu jsem zrušil prarodiči založenou vkladní knížku a (nemaje tehdy ještě reálné alternativy) svěřil peníze panu Lengálovi, kterému se prvních pár let (tak někdy do 07’) docela slušně dařilo těch pár desetikorun množit. Od krizového 08’ bylo jeho počínání spíše smutný příběh a ani diskuse k fondu na penize.cz už není co bývala. (Minimálně už tam nepíš můj diskutující-oblíbenec, který na každý pohyb fondu ať už hore či dole reagoval stále stejným: „To je bengál, pane Lengál!”). 🙂 Zkoušel jsem nanečisto nejrůznější investorské soutěže (Campus Challenge, XTB,…), nikdy žádnou nevyhrál, ale většinou zvládal zhodnotit o desítky procent a umístit se v širší špičce.

Put your money where your mouth is

Časem jsem tak dospěl k závěru, že bych si mohl zkusit svých pár desetikorun spravovat sám. Nakonec když mám někomu poradit, tak jsem vždycky nejchytřejší, tak proč ne sobě. Jenomže jak a do čeho investovat? Vlastně do čehokoliv – já se zaměřuju především na spotřební zboží a trochu na technologie.  A jak? Většinou nastupuji po nějakém větším skoku dolů (nedávno jsem zjistil, že tomu investoři říkají „Buy The Dips“) a snažím se přijít čím byl způsobený a jestli to bylo důležité nebo ne… no a většinou zjistím, že trh to moc prožívá. 🙂 Baví mě fundamentální analýza, kterou v závěrečné fázi (po pročtení výroční zpráv, analýz a názorů, spočítání P/E, P/BV, mrknutí na insider transactions, atd.) vytuním o „data“ z Twitteru. Uvedu na příkladu – společnosti Green Mountain Coffee Roasters, která vyrábí kávovary Keurig a náplně do nich. Takže místo toho abych věštil z kávové sedliny jako někteří borci:

technicka analyza
Tomuhle fakt nerozumim, nevěřim a kdo to dělá, tak je šarlatán... 🙂

Udělám si nějaký základní (fundamentální, chcete-li) přehled o společnosti, pro což je super http://www.google.com/finance?q=gmcr a  http://finance.yahoo.com/q?s=GMCR  který doplním o aktuální plky („data“ zní až moc sofistikovaně)  z https://twitter.com/search?q=keurig. Důležité je, že v této fázi již nehledám informace o společnosti, ale o produktech společnosti – názory z Twitteru na investice mě moc nezajímají, jsou tam amatéři jako já. 🙂 Samozřejmě poměrně dobře se tohle dá použít u nejrůznějších (FM)CG, hůř třeba u těžařských společností, ale tak já žádnou v portfoliu nemám. Takhle třeba vypadal pohled na Vánoční chit-chat o produktu GMCR – kávovaru Keurig.

diskuse z twitteru o vánočních prodejích keurig
Když v půlce ledna vylezlo, že vánoční prodeje byly velmi dobré, nebyl jsem zase tak překvapený... 🙂

Má to háček? 

Celou řadu. Zaprvé mé dosavadní úspěchy mohou být jenom náhoda, třeba se štěstí unavilo a sedlo na vola – fakt nevim… pořád je to tak trochu casino, jak říká můj oblíbenec Andrej Babiš. Zadruhé všechny ty mé „rádobyanalýzy“ žerou dost času, takže mám doslova vždycky jen pár titulů (a to téměř doslova, určitě ne více než pět), což všichni kdo investují odsuzují jako hazard. Zatřetí si nevěřím a dávám tam jen tolik peněz, abych neskákal z mostu, když bych o ně přišel – takže i když to nakonec v procentech vypadá slušně, tak milionář ještě nejsem. Začtvrté Kalda lepí rozpočet a chystá od 2014 poměrně zásadní změny v daních pro akciové obchody, čímž tahle sranda bude o něco méně legrační (doposud když člověk držel šest měsíců, tak byly zisky osvobozeny) – atakdále… nicméně když se daří, vypadá to pak nějak takhle:

130 procent na GMCR
Ale to je spíš výjimka – v průměru to dělá spíš desítky procent...

Úplně konkrétně jsem tuhle společnost kupoval poté, co je David Einhorn neskutečně poblil (částečně oprávněne) a zároveň poté, co jejich předseda správní rady udělal takovou lumpárnu, (které tedy upřímně já osobně docela rozumím), popsanou na fool.com:

At Green Mountain, the board “recently jettisoned founder and chairman Robert Stiller for violating the company’s own trading policies; a margin call triggered a sale during the restricted earnings period,” Alyce reported. “Apparently Stiller had used his shares as collateral for personal loans that were not of any particularly urgent personal nature, but rather to finance things like a 164-foot yacht and expensive real estate.”

Což je přesně typ zprávy, u které si trh může rvát vlasy (akcie šly postupně dolů skoro o deset procent), ale defakto imho vůbec není důležitá, když jim byznys frčí dál, vyrábí se, prodává se, akorát se holt vyměnil jeden – pravda asi poměrně důležitý – pajdulák. Zkrátka pravdu má Ivánek Horníků, když říká: jsou věci který jsou důležitý, a pak jsou tak další věci, který jsou důležitý… a to je to hlavní. 🙂

Categories
Můj milý deníčku

Některé obchody se daří…

Už jsem tady kdysi psal o své zálibě v akciích, která mě drží prakticky od mala. Ještě coby týnejžr na gymnáziu jsem zrušil prarodiči založenou vkladní knížku a (nemaje tehdy ještě reálné alternativy) svěřil peníze panu Lengálovi, kterému se prvních pár let (tak někdy do 07’) docela slušně dařilo těch pár desetikorun množit. Od krizového 08’ bylo jeho počínání spíše smutný příběh a ani diskuse k fondu na penize.cz už není co bývala. (Minimálně už tam nepíš můj diskutující-oblíbenec, který na každý pohyb fondu ať už hore či dole reagoval stále stejným: „To je bengál, pane Lengál!”). 🙂 Zkoušel jsem nanečisto nejrůznější investorské soutěže (Campus Challenge, XTB,…), nikdy žádnou nevyhrál, ale většinou zvládal zhodnotit o desítky procent a umístit se v širší špičce.

Put your money where your mouth is

Časem jsem tak dospěl k závěru, že bych si mohl zkusit svých pár desetikorun spravovat sám. Nakonec když mám někomu poradit, tak jsem vždycky nejchytřejší, tak proč ne sobě. Jenomže jak a do čeho investovat? Vlastně do čehokoliv – já se zaměřuju především na spotřební zboží a trochu na technologie.  A jak? Většinou nastupuji po nějakém větším skoku dolů (nedávno jsem zjistil, že tomu investoři říkají „Buy The Dips“) a snažím se přijít čím byl způsobený a jestli to bylo důležité nebo ne… no a většinou zjistím, že trh to moc prožívá. 🙂 Baví mě fundamentální analýza, kterou v závěrečné fázi (po pročtení výroční zpráv, analýz a názorů, spočítání P/E, P/BV, mrknutí na insider transactions, atd.) vytuním o „data“ z Twitteru. Uvedu na příkladu – společnosti Green Mountain Coffee Roasters, která vyrábí kávovary Keurig a náplně do nich. Takže místo toho abych věštil z kávové sedliny jako někteří borci:

technicka analyza
Tomuhle fakt nerozumim, nevěřim a kdo to dělá, tak je šarlatán... 🙂

Udělám si nějaký základní (fundamentální, chcete-li) přehled o společnosti, pro což je super http://www.google.com/finance?q=gmcr a  http://finance.yahoo.com/q?s=GMCR  který doplním o aktuální plky („data“ zní až moc sofistikovaně)  z https://twitter.com/search?q=keurig. Důležité je, že v této fázi již nehledám informace o společnosti, ale o produktech společnosti – názory z Twitteru na investice mě moc nezajímají, jsou tam amatéři jako já. 🙂 Samozřejmě poměrně dobře se tohle dá použít u nejrůznějších (FM)CG, hůř třeba u těžařských společností, ale tak já žádnou v portfoliu nemám. Takhle třeba vypadal pohled na Vánoční chit-chat o produktu GMCR – kávovaru Keurig.

diskuse z twitteru o vánočních prodejích keurig
Když v půlce ledna vylezlo, že vánoční prodeje byly velmi dobré, nebyl jsem zase tak překvapený... 🙂

Má to háček? 

Celou řadu. Zaprvé mé dosavadní úspěchy mohou být jenom náhoda, třeba se štěstí unavilo a sedlo na vola – fakt nevim… pořád je to tak trochu casino, jak říká můj oblíbenec Andrej Babiš. Zadruhé všechny ty mé „rádobyanalýzy“ žerou dost času, takže mám doslova vždycky jen pár titulů (a to téměř doslova, určitě ne více než pět), což všichni kdo investují odsuzují jako hazard. Zatřetí si nevěřím a dávám tam jen tolik peněz, abych neskákal z mostu, když bych o ně přišel – takže i když to nakonec v procentech vypadá slušně, tak milionář ještě nejsem. Začtvrté Kalda lepí rozpočet a chystá od 2014 poměrně zásadní změny v daních pro akciové obchody, čímž tahle sranda bude o něco méně legrační (doposud když člověk držel šest měsíců, tak byly zisky osvobozeny) – atakdále… nicméně když se daří, vypadá to pak nějak takhle:

130 procent na GMCR
Ale to je spíš výjimka – v průměru to dělá spíš desítky procent...

Úplně konkrétně jsem tuhle společnost kupoval poté, co je David Einhorn neskutečně poblil (částečně oprávněne) a zároveň poté, co jejich předseda správní rady udělal takovou lumpárnu, (které tedy upřímně já osobně docela rozumím), popsanou na fool.com:

At Green Mountain, the board “recently jettisoned founder and chairman Robert Stiller for violating the company’s own trading policies; a margin call triggered a sale during the restricted earnings period,” Alyce reported. “Apparently Stiller had used his shares as collateral for personal loans that were not of any particularly urgent personal nature, but rather to finance things like a 164-foot yacht and expensive real estate.”

Což je přesně typ zprávy, u které si trh může rvát vlasy (akcie šly postupně dolů skoro o deset procent), ale defakto imho vůbec není důležitá, když jim byznys frčí dál, vyrábí se, prodává se, akorát se holt vyměnil jeden – pravda asi poměrně důležitý – pajdulák. Zkrátka pravdu má Ivánek Horníků, když říká: jsou věci který jsou důležitý, a pak jsou tak další věci, který jsou důležitý… a to je to hlavní. 🙂