Categories
Anglie 2009-10

Snesitelná lehkost (nedělního) bytí

Nemám se dnes věru špatně. Rozjel jsem totiž včera úspěšně nový podnik. Matching/dating agency – česky seznamku. 🙂 Za všechno může Alex, neboť se v pátek díval na Top Gun a okamžitě překřtil Mavericka na Marekvricka a celý večer se bavil tím, že mi adresoval poznámky typu „Good flying, but never lose your wingman Marekvrick!“
No a včera se většina osazenstva domku rozhodla, že už jsme dlouho nikde nebyli a že prý „do klubu“! Nechtěl jsem trhat partu, tudíž jsem se přidal a nevědomky si tak zajistil život jako v bavlnce. Hned po příchodu do klubu totiž zmerčil Alex jakousi řeckou krasavici, se kterou se seznámil už před Vánoci, protancoval s ní noc a ona mu nakonec zmizela, aniž by na sebe zanechala kontakt s tím, že (Alex) stejně ani neví jak se jmenuje. A to Alex skutečně nevěděl, nicméně si usmyslel, že mu to zjistím. Zpočátku se mi ten nápad zrovna nezamlouval, ale když Alex zašel až k „udělám cokoliv“ začalo mi ho být líto a rozhodl jsem se mu pomoci. Podmínky jsme vyjednali zruba takhle:

A: „Marek, please, you are my wingman! I’ll prepare a breakfast for you tomorrow!“
M: „And lunch and dinner…“
A: „Ahh… OK!“
M: „And my laundry?“
A: „No way!
M: „OK, no name for you then…“
A: „Allright… the laundry too.“
M: „So, breakfast, lunch, dinner, laundry … and a hundred quid on top?“
A: „Hate ya, hate ya, hate ya!“

…skutečně, není nic hezčího než se nezištně obětovat pro kamaráda. Jméno jsem od slečny vyzískal, Alex později slavil obrovský úspěch se svým: „Dina, darling! I haven’t seen you since Christmas!” a já měl ráno palačinky, v poledne kuřátko a zrovna přemýšlím, zda-li bych si neměl říci i o svačinku. Dělám zkrátka dobro, jako v pohádce.

4 replies on “Snesitelná lehkost (nedělního) bytí”

divna vec se mi stala…sedim takhle v praci (a to samo o sobe je divny) a rikam si, co produktivniho bych mohl udelat…ok, dlouho jsem necetl maruv blog (ne ze by to bylo k necemu, ale na idnesu taky nic zajimavyho nebylo:D)…na novym pocitaci nemam jeste jeho zalozku, takze to vyresim pres google…matne si pamatuju, ze tam je neco jako marosh…takze google>marosh…a hned mam zajimavy vysledky:) http://www.google.cz/search?hl=cs&source=hp&q=marosh&lr=&oq=marosh&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=iw a potom jsem si samozrejme nemohl nechat ujit tohle http://marosh.com/ moc hezky:)

Jo, o tom vim… tenhle blog je na “marosh” tragicky optimalizovanej a ani me to moc netrapi. Naprosta vetsina navstevniku chodi stejne primo (bez vyhledavacu).

Mam pocit ze ten druhej Marosh se dokonce kdysi ozyval, ze chce koupit domenu, ale uz je to davno.

A ty kone (druha pozice) jsou samozrejme muj postranni byznys. Kone a velbloudi, to je moje. 😀

Leave a Reply to adam Cancel reply

Your email address will not be published.

Categories
Anglie 2009-10

Snesitelná lehkost (nedělního) bytí

Nemám se dnes věru špatně. Rozjel jsem totiž včera úspěšně nový podnik. Matching/dating agency – česky seznamku. 🙂 Za všechno může Alex, neboť se v pátek díval na Top Gun a okamžitě překřtil Mavericka na Marekvricka a celý večer se bavil tím, že mi adresoval poznámky typu „Good flying, but never lose your wingman Marekvrick!“
No a včera se většina osazenstva domku rozhodla, že už jsme dlouho nikde nebyli a že prý „do klubu“! Nechtěl jsem trhat partu, tudíž jsem se přidal a nevědomky si tak zajistil život jako v bavlnce. Hned po příchodu do klubu totiž zmerčil Alex jakousi řeckou krasavici, se kterou se seznámil už před Vánoci, protancoval s ní noc a ona mu nakonec zmizela, aniž by na sebe zanechala kontakt s tím, že (Alex) stejně ani neví jak se jmenuje. A to Alex skutečně nevěděl, nicméně si usmyslel, že mu to zjistím. Zpočátku se mi ten nápad zrovna nezamlouval, ale když Alex zašel až k „udělám cokoliv“ začalo mi ho být líto a rozhodl jsem se mu pomoci. Podmínky jsme vyjednali zruba takhle:

A: „Marek, please, you are my wingman! I’ll prepare a breakfast for you tomorrow!“
M: „And lunch and dinner…“
A: „Ahh… OK!“
M: „And my laundry?“
A: „No way!
M: „OK, no name for you then…“
A: „Allright… the laundry too.“
M: „So, breakfast, lunch, dinner, laundry … and a hundred quid on top?“
A: „Hate ya, hate ya, hate ya!“

…skutečně, není nic hezčího než se nezištně obětovat pro kamaráda. Jméno jsem od slečny vyzískal, Alex později slavil obrovský úspěch se svým: „Dina, darling! I haven’t seen you since Christmas!” a já měl ráno palačinky, v poledne kuřátko a zrovna přemýšlím, zda-li bych si neměl říci i o svačinku. Dělám zkrátka dobro, jako v pohádce.

4 replies on “Snesitelná lehkost (nedělního) bytí”

divna vec se mi stala…sedim takhle v praci (a to samo o sobe je divny) a rikam si, co produktivniho bych mohl udelat…ok, dlouho jsem necetl maruv blog (ne ze by to bylo k necemu, ale na idnesu taky nic zajimavyho nebylo:D)…na novym pocitaci nemam jeste jeho zalozku, takze to vyresim pres google…matne si pamatuju, ze tam je neco jako marosh…takze google>marosh…a hned mam zajimavy vysledky:) http://www.google.cz/search?hl=cs&source=hp&q=marosh&lr=&oq=marosh&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=iw a potom jsem si samozrejme nemohl nechat ujit tohle http://marosh.com/ moc hezky:)

Jo, o tom vim… tenhle blog je na “marosh” tragicky optimalizovanej a ani me to moc netrapi. Naprosta vetsina navstevniku chodi stejne primo (bez vyhledavacu).

Mam pocit ze ten druhej Marosh se dokonce kdysi ozyval, ze chce koupit domenu, ale uz je to davno.

A ty kone (druha pozice) jsou samozrejme muj postranni byznys. Kone a velbloudi, to je moje. 😀

Leave a Reply to adam Cancel reply

Your email address will not be published.