Month: January 2010

Zavolal na mě plynový kotel a rozpustile zablikal červenou kontrolkou vedle tlačítka „reset“… v domečku totiž ani noha, takže jsem se musel nejdřív prohrnout hromadou pošty a pak padl můj zrak na teploměr (vnitřní) který ukazoval 4°C. Není se čemu divit, protože cesta stála od začátku za… zlámanou grešli třeba. Nejdřív nás drželi na Ruzyni asi hodinu a půl než jsme vzlétli, protože letadlo potřebovalo odmrazit a odmrazovacích strojů evidentně není dostatek, pak jsem musel již v autobuse z EMA „obdivovat“ um anglických řidičů na sněhu (jezdí se tady na letních, stylem: „dám plnej a budu vyjeveně koukat, jak to hrabe…“) a nakonec tahle ledová jeskyně. Oprava sice spočívala ve zmáčknutí onoho tlačítka, ale i tak mám pocit, že minimálně dneska jsou noci chladné.
To nám to pěkně začíná… zápisek k ničemu, ale aspoň maminka si to může přečíst a vědět, že jsem zaživa dorazil. 🙂

EDIT: Tak oprava nespočívala ve zmáčknutí tlačítka. To jsem si jen bláhově myslel. Sice jsem to původně udělal, zalezl do spacáku („-8° komfort“ … haha) a přitisknul se k topení, jenomže k ránu mě topení začalo studit a věděl jsem, že je zle. Nebo aspoň že neni úplně dobře. Takže znova restart, topení ohřátý, usínám. Ráno probuzení, v domě asi 11°C a mírný optimismus. Nutella sice ztuhlá, že by si o ní i Hilgertová zlomila pádlo, ale horký čaj zvedl naládu. V zápětí v kotli zarachtalo a opět umřel. Nálada zamířila zpět na bod mrazu, barák jí následoval. Ovšem máme internet. „greenstar 24i problems“ … „Results 1 – 10 of about 4,530“ … aha. Zřejmě slušnej oddíl, ten náš kotel. British engineering. LOL.  Stovky lidí se stejným problémem a jeden příspěvek na howtomendit.com od člověka se jménem Bob Whittle, který doporučoval zkontrolovat trubku odvádějící kondenzovanou vodu. Samozřejmě zmrzlá na kost (svedená venkem do okapu), takže několik konvic horké vody a vesele topíme… ukázalo se, že kotel pokud si nemohl odkapávat kondenzovanou vodu, tak prostě odmítal fungovat. Největší legraci z toho měl samozřejmě můj spolubydlící James, který mě zásoboval maily typu: „Still cold, daaarling? Maybe a stiff brandy or two will do the trick.“ z tepla svého domova. Škoda jen, že nepřijel první Alex. Ten by tady seděl ve svojí péřovce a bědoval, že tohle by se v Mexiku nestalo. 🙂

Zavolal na mě plynový kotel a rozpustile zablikal červenou kontrolkou vedle tlačítka „reset“… v domečku totiž ani noha, takže jsem se musel nejdřív prohrnout hromadou pošty a pak padl můj zrak na teploměr (vnitřní) který ukazoval 4°C. Není se čemu divit, protože cesta stála od začátku za… zlámanou grešli třeba. Nejdřív nás drželi na Ruzyni asi hodinu a půl než jsme vzlétli, protože letadlo potřebovalo odmrazit a odmrazovacích strojů evidentně není dostatek, pak jsem musel již v autobuse z EMA „obdivovat“ um anglických řidičů na sněhu (jezdí se tady na letních, stylem: „dám plnej a budu vyjeveně koukat, jak to hrabe…“) a nakonec tahle ledová jeskyně. Oprava sice spočívala ve zmáčknutí onoho tlačítka, ale i tak mám pocit, že minimálně dneska jsou noci chladné.
To nám to pěkně začíná… zápisek k ničemu, ale aspoň maminka si to může přečíst a vědět, že jsem zaživa dorazil. 🙂

EDIT: Tak oprava nespočívala ve zmáčknutí tlačítka. To jsem si jen bláhově myslel. Sice jsem to původně udělal, zalezl do spacáku („-8° komfort“ … haha) a přitisknul se k topení, jenomže k ránu mě topení začalo studit a věděl jsem, že je zle. Nebo aspoň že neni úplně dobře. Takže znova restart, topení ohřátý, usínám. Ráno probuzení, v domě asi 11°C a mírný optimismus. Nutella sice ztuhlá, že by si o ní i Hilgertová zlomila pádlo, ale horký čaj zvedl naládu. V zápětí v kotli zarachtalo a opět umřel. Nálada zamířila zpět na bod mrazu, barák jí následoval. Ovšem máme internet. „greenstar 24i problems“ … „Results 1 – 10 of about 4,530“ … aha. Zřejmě slušnej oddíl, ten náš kotel. British engineering. LOL.  Stovky lidí se stejným problémem a jeden příspěvek na howtomendit.com od člověka se jménem Bob Whittle, který doporučoval zkontrolovat trubku odvádějící kondenzovanou vodu. Samozřejmě zmrzlá na kost (svedená venkem do okapu), takže několik konvic horké vody a vesele topíme… ukázalo se, že kotel pokud si nemohl odkapávat kondenzovanou vodu, tak prostě odmítal fungovat. Největší legraci z toho měl samozřejmě můj spolubydlící James, který mě zásoboval maily typu: „Still cold, daaarling? Maybe a stiff brandy or two will do the trick.“ z tepla svého domova. Škoda jen, že nepřijel první Alex. Ten by tady seděl ve svojí péřovce a bědoval, že tohle by se v Mexiku nestalo. 🙂