O cem psat, kdyz neni o cem psat? Prace nam leze na mozek cim dal vice a jsme cim dal unavenejsi… tam kde jsme jeste pred tydnem soutezili, kdo ustele rychleji dnes sedime a povlekame jednou rukou a druhou zivame. Preci jen jsme placeni za cas v praci straveny a ne za praci odvedenou… a nas pracovni “kolektiv” cloveku taky motivaci neprida. Krome me a Kamila je uklizeci ceta slozena z jedne islandanky, ktera ma hotovou zakladni skolu a ma pocit, ze je spolecnosti nedocenena a bere za uklizeni malo penez a druhe, ktera jde teprve na stredni skolu a je tak trochu zvlastni tez…
K tomu si ctu Nezavisle lidi od Halldora Laxnesse a mam pocit, ze bych tu asi fakt natrvalo byt nemohl, ackoliv klimatem se mi tento zpusob leta dost zamlouva.
Dalsi vec ktera me nastvala byl zpusob zalozeni naseho konta, kdy jsme si nemohli vybrat banku a v klidu si to udelat, ale vse se delalo narychlo na jakesi okopcene papiry, kdy jsme nekam napsali PIN, ktery potom videlo osmnact lidi a ted mame nejake net-bankovnictvi, ktere poradne nefunguje a dostavam z mistni vesnicke pobocky rukou psane vzkazy opet pres trinact lidi, ze noveho heslo bude “xcg9a;kgh” nebo taky ne. A penez prisla jenom cast, pac dalsi prijde za pet dni. Bordel. Pritom mam banky tak rad. A chtel jsem porovnat jestli neco prekona pristup zamestnancu Bank of Montreal. “Za trest” jsem do dotazniku vyplnil, ze moji okupaci je studium na dvou vysokych skolach a delani uklizecky na islandu a ze ANO jsem osoba verejne cinna. Pochybuju, ze to nekdo cetl…