Categories
Můj milý deníčku

Máme rádi lezení

Oybiner Lokomotive
Oybiner Lokomotive

“Dívej tady zleva, tam sou madla jako kráva. Co? Neblázni, tady si můžu dát jednu ruku za záda a pude to. Průvodce? Hele i kdybych ho měl, tak ho nepotřebuju… to bude tak čtyřka. Sleduj, za dvě minuty jsem nahoře a chytám bronz.”

“Co je? Ses tam nějak zasek, ne? Já myslel, že touhle dobou už budeš chytat bronz…”

Jenomže opak je pravdou – touhle dobou už mám ztuhlé ruce, potím se, je pode mnou dvacet metrů a je mi do pláče.

“Haha, nemáš čeho chytit, jo? Tak to je dobrý! Vždyť jsi tam hlásil madla jako kráva.  Nahoře nejsou, jo? Tak na tření, ne? Ty hele… a proč si nešel víc vpravo?”

“Protože proto! Ty ***** *****!“

Mám kamarády, nad které není…

Leave a Reply

Your email address will not be published.