Neměl jsem o víkendu (minulém) zrovna co dělat, tak jsem se na poslední chvíli připojil k výletu do Yorku. Spolu s Astrid z Belgie jsme se přidali ke skupince Španělů a snažili se trochu si prohlédnou město… dojmy jsou zhruba takové, že York by byl celkem fajn místo, kdyby zrovna nebyly záplavy (ale místní krčili rameny, že takhle to je co pár let…) a hlavně kdyby už nebyl uprostřed města nainstalovaný jakýsi vánoční trh, který nenabízí vůbec nic zajímavého a právě kvůli tomu se tam sjíždí vesničani z celého širého okolí a totálně zacpou úzké uličky centra (hustota=Václavák x 3,5), což pro člověka který nenávidí prodírání znamená totální znechucení. Takže katedrálu tam můžou mít slušnou, ale stejně se nedivim, že se někdo rozhodl postavit York ještě jednou a nanovo. Už jenom kvůli těm lidem, co se zastaví těsně před vámi, aby si koupili pečené kaštany, pražené mandle nebo blikajícího Santu. Uf.
Další událostí celosvětového významu je koupě notebooku, takže už žádné tři knihy týdně a internet jen občas. Měl jsem docela pesimistické předtuchy a očekával, že mi dojdou elegantně zabalené pět let staré Zlaté stránky, nicméně eBay nezklamala a došel naprosto netknutý rok „jetý“ Thinkpad X61s, dvě baterky, docking station a záruka do 2011. Chtěl jsem se vlézt do 10k („frugality“ = moje druhé jméno), nakonec jsem skončil na £340+pošta, nicméně myslim, že stále celkem dobrý obchod.
Poslední zajímavou událostí doby nedávno minulé pak byl „enterpreneurship week“, jehož obsah mi přišel tak veselý, že jsem se prostě musel zaregistrovat na všechny dostupné přednášky. První (a nejvíce „slibnou“) přednášející měla být Alison Branagan, která se před pár lety po vystudování školy stala částečně učitelkou a částečně nezávislou „business consultant“ a od té doby radí lidem jak podnikat. Že s tím nemá žádné zkušenosti? Ale notak, nebuďte škarohlídi! Co byste pak museli říct na dvojici Ian Sterritt a Jonathan Viney s jejich přednáškou na téma „Ideas to Profits“ , která slibovala, že: „Talkers will share winning techniques and explain their practical hands-on approach to devise and implement route to market strategies for emerging technology businesses. Understand the skills and craft your own position of strength for negotiating the resources, funding, strategic partnerships and sales you need.“ Přiznám se, že zatímco první přednášku jsem propásl, tuhle jsem proseděl v němém úžasu, jak je taky možné se živit. Jedina z mála věcí, co jsem pochytil, že už není v kurzu používat slůvko „USP“ (unique selling proposition), ale používá se pojem „(product) differentiator“. Jinak ale prodávání teplé vody žádný velký pokrok neudělalo.
Z jiného soudku byla přednáška Petera Cruddase: „Do you need a university degree to become a billionaire?” kterou začal máváním ruky a výkřiky, že svoji společnost založil s £10.000, což je míň než stojí „tyhle hodinky co mám teď na ruce“ a pokračoval ve stylu, že polovina studentů nemá na univerzitách co dělat, že všechno co tu děláme je poslouchání iPodů, updatování Facebooků, pití a válení se do dvanácti v posteli, zatímco on od 15 let makal 12 hodin denně a že by nás vyhnal, až bychom se divili. Později dodal, že polovina oborů je úplně k ničemu a on, že žádnou vysokou školu nemá, nicméně má „private jet”, prodloužený Bentley, byt v Monaku a k němu vilu v Antibes. Bylo celkem zábavné pozorovat, kterak se někteří z přítomných profesorů pomalu zvedají a odcházejí… nicméně mě si Peter získal. A to nejen proto, že mám vrozenou slabost pro skromné lidi… kde byli vzdělanci s tituly z ekonomie a financí, když si tenhle „obstarožní nevzdělaný buran“(jak sám sebe tituluje) uvědomil, že internet bude dobré místo pro obchody s cennými papíry? Pravděpodobně si tou dobou mysleli, že počítač je dobrá evoluce psacího stroje. Tož tak… pár fotek z Yorku následuje:
