Singin’ in the Rain? Nah, hikin’ in the wind!

Hned zkraje roku jsem se stal členem turistického kroužku. Původně jsem se chtěl přihlásit do kroužku parašutistického, ale mamince by se to určitě nelíbilo (a taky to byla dost drahá sranda), takže jsem skoky z letadla přesunul na neurčito a zůstal věrný chození po horách. O víkendu byl první výlet, na který jsem se upsal a po pěti týdnech v maloměstě jsem se těšil na změnu vzduchu, jak zamlada na Vánoce.
V neděli jsem se probudil do totálního lijáku, nicméně moderní membrány řeší všechny problémy lidstva a i kdyby ne, tak už Bjartur tvrdil, že být suchý je jen hloupý výmysl lidí z města.
Účast se zmenšila, nicméně čekal jsem větší úbytek – další důkaz, že Britové nejsou z cukru. Po příjezdu na místo (The Roaches – Peak District) jsme odstartovali do deště, ale po chvíli se počasí umodřilo a místo deště začal vanout obří vichr. Což je rozhodně příjemnější varianta rozmarů přírody. Fotky následují: