Remi

Sebedisciplína?

Pondělí, Leden 12th, 2009 | Můj milý deníčku | Komentáře: 2

Ani ne. A pozoruju to na sobě obzvlášť takhle při zkouškovém. To je totiž ta správná chvíle, kdy se nahromadí všechny nenapsané seminárky, nedočtené knížky… zkrátka všechny resty za celého půl roku. Kdo by teď čekal, že budu popisovat nějaký geniální systém, jak to nakonec všechno zvládnout (třeba Rimmer by si udělal rozvrh), tak by se ve mě ošklivě zklamal.

Zatímco tady na mě blikají smutné dvě ze sedmi stránek seminárky v angličtině na zítra a ze SISu vystrkují růžky dvě zkoušky zapsané na úterý, já se šťourám na trubce a objevil jsem geniálního francouzkého komika… Mesdames et monsieurs je vous présente: Rémi Gaillard

Při videích jako Klokan jsem se smál snad víc než Klára Hanáková. A kdo znáte Kláru… :)

Nicméně musim se blýsknout propracovanou teorií, kterou jsem vypracoval vlastní hlavou při podobných akcích v minulosti. (Pamětníci třeba vzpomenou jak jsme na BF tiskovku v Moskvě vypalovali s Wincem CDčka novinářům s takovým předstihem, že se po předání podivovali proč že jsou tak horká…) Jde o to, že my lidé, kteří vše zvládáme na poslední chvíli, jsme sice označování za nemožné a nespolehlivé, ale vlastně jsme mnohem lepší než ti, kteří dělaji vše včas a předem. Nikdo nepopře, že výkonnost člověka, který zvládá daný úkon za čtyři hodiny před deadlinem je prostě VYŠŠÍ než když se s tim nějaký loser patlá celý víkend. Ale dost možná si taky jenom lžu do kapsy. :)

Snad radši zase zpátky ke strojům… Adorno, Lazarsfeld… jedem!

Tags: , , , ,