Můj milý deníčku
Tento obrázek
Čtvrtek, Červen 4th, 2009 | Můj milý deníčku | Komentáře: 11
Dějiny práva a státu mě vyhánějí z vlastního pokoje...
není legrační, protože:
a) po jeho vytvoření mi zbylo v ruce ještě spousta papírů
b) jenom papíry ke zvládnutí zkoušky navíc nestačí a je potřeba konzultovat s učebnicí „Dějiny evropského kontinentálního práva“ (809 str.) a učebnicí „Dějiny angloamerického práva“ (879 str.)
c) vědomosti, které leží na zemi nejsou zatím ani zdaleka v mé hlavě
d) a+b+c
Samozřejmě „d“ je ta správná možnost :)
Z těch příjemnějších zpráv je naopak ta, že už mi toho zbývá kromě výše zmíněné kruťárny docela málo. A další příznivá je, že ex-spolužačka Klára obhájila svojí bakalářku (gratulace!), která obsahuje kromě jakýchsi bludů o reklamě v pivovarnictví i veledůležitou větu: „Ráda bych poděkovala JUC. et Bc. Markovi Novotnému za cenné rady z reklamní teorie a praxe, které významně přispěly ke vzniku této práce.” a já se tak rázem dostal mezi velikány oboru jako je David Ogilvy nebo Philip Kotler. No… bylo to vydřený. A tím pádem zasloužený. :-)
Luxusní úchylárna
Čtvrtek, Květen 14th, 2009 | Můj milý deníčku | Komentáře: 13
Milíčovský les + tma + kontroly + mapa + baterka + pár soupeřů + jedna koedukovaná partnerka = recept na vtipné strávení středeční noci.
To bylo tak – ve středu nám naše milovaná uni pořádála Rektorský den sportu. Což je den, kdy se neučí a místo toho se pořádájí různé sportovní akce, které využívá minimum studentů. Což je mimochodem škoda.
Já jsem si sportovní nabídky povšimnul na nástěnce ve vestibulu PF a hned běžel na http://rektorskyden.cuni.cz/ , kde byl seznam možností A když jsem se pak ve svých 23 letech rozhodoval co si vybrat, „noční orientační běh koedukovaných dvojic” byla jasná volba. Znělo to totiž dostatečně tajemně a hlavně jsem nevěděl, co znamená to „koedukovaných”, takže o důvod víc, proč do toho jít…. není nad skoky do neznáme vody.
A že jsem se sakra trefil. První věta základních propozic oznamovala něco v tom smyslu, že se jedná o tradiční skórelauf, avšak s velmi netradičními prvky. Pak nějaký blbosti o lampionech, co nesvítí, kleštích (?) a tak…. nic co by stálo byť jen za přečtení. Jedná se přece o nějaký proběhnutí v lese, tak co?
Nadešel čas sehnat partnerku. Tady jsem kupodivu rovněž slavil úspěch hned napoprvé, neboť M (ta byla taky jasnou volbou :) jsem nabídkou vyvedl z míry do té míry, že vlastně se svojí účastí souhlasila nebo minimálně neprotestovala. Chudák nevěděla do čeho jde, nicméně jsme utvořili tým 2.LF UK a FSV&PF UK. Pravděpodobně jediný v soutěži, kterou jinak ovládá FTVS a MFF.
Další upřesňující propozice přišly obratem e-mailem. Obsahovaly hlavně seznam kontrol s legračními názvy jako: hluboká jáma, obří bažina, vysoká tráva nebo zarostlá světlina. To mi dala M za úkol vytisknout, nicméně jsem to nepovažoval za důležité (a taky mi došel toner).
Tady už se pomalu přesouváme na start závodu, respektive bychom se přesouvali, kdybych ty papíry fakt vytisknul. Takhle se stalo, že jsme se cestou na start poprvé ztratili. Naštěstí jsme potkali nějaké losery, co nám poradili kam jít. My jsme je na oplátku lehce zastrašili výčtem našich sportovních úspěchu a okázale předváděli naši sálovou obuv (ve stylu: na takové proběhnutí se ani nepřevlékám z domácího).
No, závod začal něco po deváté a byl to fičák, jak říkali Vyvolení. První kontrolu jsme našli ještě snadno (M1: kam běžíme? M2: za davem, dělej!), s druhou už byl problém. Zjistil jsem totiž, že baterky v čelovce, o kterých bratr prohlásil, že jsou skoro nové byly opravdu jenom skoro. Hlubokou jámu jsem tak sice našel, ovšem zcela jinou než jsem měl v plánu. Následně jsem nedobrovolně ozkoušel i další lákadla jako rozlehlý mokřad či lepivé bahno a zachránil mě až výrazný strom. Respektive jeho neméně výrazná větev. V mém oku. Nevadí, kontrola se počítá, dělám díru do papíru a sprintujeme dál. Tedy sprint… M se po chvíli drží za bok a snaží se vyzvracet své plíce. Mě se běží pěkně, jarní kilometry v Šárce dělají své. Ovšem na koni jsem jen do chvíle, než se M zeptá, kde zrovna jsme a kam teď běžíme. Což je otázka vrcholně nevhodná, nejen proto, že jsem v onom lese nikdy nebyl, ale i proto, že je tma, já nemám (kompas, buzolu? to, jak ukazuje sever a všichni okolo to měli) a hlavně proto, že po jejím vyřčení vypadám jako blbec, co se ztratí i při procházce v parku. Nastane tedy zhruba následující rozhovor – M1: doleva, určitě doleva! M2: určitě? M1: no já myslim… možná, nebo… co, doprava? M2: tak kam? M1: já nevim! M2: co rovně? M1: OK! Rovněž se snažím žoviálně zapříst rozhovor o naší pozici s okolními běžci, neboť nás co chvíli nějaká dvojice předbíhá a já beru celou záležitost stále především jako společenskou událost. Partnerku tím ale pobuřuji a jsem umlčen. Prý mi stejně nikdo neporadí, neboť to jsou soupeři.
Nakonec nalézáme okraj lesa a vyvíjíme strategii neopouštět hlavní cestičku, vedoucí po něm. Sice se člověk víc naběhá, ale zase nehrozí další výrazná větev či bezedná propast. Po finálovém kousku, kdy jsem – hledaje šestku – proběhl kopřivovým polem, už raději otáčíme k cíli. Po doběhu napjatě očekávám výsledky (vyhlašují se tři nejlepší dvojice), ale M tvrdí, že to se nás prý netýká a jedeme domů. Bylo to super! Tak zas někdy!
EDIT: Výsledky dorazily! Jsme 28. ze 74! Kdybychom se trochu připravili… nechci ani domyslet. :)
Zlínská dvanáctka alias G12
Sobota, Duben 18th, 2009 | Můj milý deníčku | 1 komentář
Zatímco zlínská jedenáctka a její výkony musí svým fanouškům hnát slzy do očí, tak zlínská dvanáctka je na tom přesně naopak. Své fanoušky teprve získává a nezbývá než doufat, že jich časem bude mít víc než zlínští hoši, provozující hru učňů. :)
O co jde? Pravidelným čtenářům již dobře známý Senátor (ne můj!) & his boys rozjeli ve 12. budově areálu Svit experimentální prostor kombinující galerii, kavárnu, kino a kreslírnu.
Designový showroom, wi-fi pokrytí, naplněný bar, dobrý zvuk, milá obsuluha, otevřeno od pondělí do pátku od 10:00 do půlnoci, každý týden nová výstava, každý den dobrý program… kontroluj (jak dneska řiká mládež) na: www.g12.cz
P.S. Jak jsem tady onehdá brojil, proti těm uplaceným propagačním postům, tak tohle je přesně ono. :) Akorát já to dělám zadarmo…
Afghánistán, Irák, Velká Británie…
Středa, Duben 15th, 2009 | Můj milý deníčku | Komentáře: 6
Modří už vědí – dnes bude řeč o zahraničních misích (téma jsme ostatně nakousli v komentářích u jednoho z předešlých příspěvků).
Jelikož jsem asi poslední člověk na planetě, který neabsolvoval program Erasmus, rozhodl jsem se to letos napravit a podal hned tři přihlášky. Ucházel jsem se o studium ve finském městečku Jyväskylä, na jedné z top10 anglických univerzit – Loughborough a francouzské škole pro prezidenty – Institut d’études politiques de Paris (aka Sciences Po). Měl jsem v hlavě připravený krásný článek, že jdu studovat na Sciences Po a zařadím se tak mezi kluky jako Jacques Chirac nebo François Mitterrand, jenomže už po přijímacím pohovoru, který končil mým: „Je ne sais plus, je suis désolé…“ mi bylo jasné, že rovněž přítomní absolventi česko-francouzských bilingvních gymnázií tentokrát zřejmě dočůrají o notný kus dál než já.
Takže byla ve hře Anglie a Finsko. Výběrové řízení na obě jsem vyhrál, takže zase zbývalo „akorát“ se rozhodnout. A opět těžká volba. Finsko/Anglie = Šípkovou/Se zelím. :) Pro Finsko hrály lepší předměty, nádherná příroda a taky to, že jsem tam zatím nikdy nebyl. Pro Anglii samozřejmě tradice, kvalita školy, jazyk, etc… Otravoval jsem s tím kde koho, každý radil, ale nikdo vlastně nepomohl, akorát Senátor neúnavně, že Anglie, Anglie, Anglie. Tak jsem to tam poslal. Jestli budu Ondrovi posílat z UK hatemail nebo basy Guinessů se zkrátka ukáže až časem. Ještě mě ale musí partnerská univerzita akceptovat, což bude možná taky oříšek, protože už jsem je začal zásobovat drzými dotazy typu zda-li je možné udělat si u nich rovnou M.A. titul, když už se tam budu ten rok flákat, apod.
Rovněž jsem si vypracoval následující plán korespondující zhruba s průběhem akademického roku:
Podzim, příjezd do UK – kupujeme Defendra
Vánoce, prázdniny – vezeme Defíka domů (European roadshow)
Jaro návrat do UK – kupjeme Jaguar XJS (5.3 V12, nic menšího nemá cenu)
Konec roku – vezeme XJS domů (European roadshow vol. 2)
Máma o tom ještě neví. :)
A taky se bohužel ještě neví, kdo to zaplatí.
Dostane Dan Kyselou žábu?
Sobota, Únor 14th, 2009 | Můj milý deníčku | Komentáře: 6
Někdy ke konci semestru se nám na FSV rozběhla taková povedená událost – hodnocení kurzů za ZS 2008/2009. To nám jednou rozdali oranžové papíry a hodnoťte si. Nezastírám, že mi udělali radost – hodnocení kurzů je totiž jedna z těch vzácných chvil v životě studenta, kdy si může vylít své rozhořčení z průběhu studia a zároveň – když už je v tom – přidat trochu své vlastní mimoškolní frustrace. :) Je to něco, o čem jsem snil během každé hodiny matematiky s RNDr. J.H. na svém milém gymnáziu… i když vlastně ne, to jsem měl spíš myšlenky na nějakou hodně bolestivou formu tortury, jaképak hodnocení.
Ale abychom neutíkali od tématu, jak je na tomto blogu zvykem – při samotném hodnocení jsem totiž zjistil, že ať přemýšlím sebevíc, žádná zdrcující kritika, po které by s tím naši milí učitelé měli chtěli seknout, mě do slovního hodnocení kurzu nenapadá. Proto mě velice příjemně překvapili spolužáci, které podobný problém zjevně netrápí a zároveň v sobě nemají ani tu vnitřní brzdu, která by jim říkala, že to či ono není úplně vhodné. A tak se třeba vyučující Kritických teorií médií z výsledků hodnocení dozvěděla, že při přednášce to z ní leze jak z chlupatý deky, vyučující Politické komunikace dostal doporučení koupit si nové kalhoty a u vyučujícího Marketingové komunikace si dvě studentky stěžovaly na sexismus ve výkladu. Přesněji se v hodnocení kurzu objevilo: „méně sexismu při výkladu, někomu to nemusí připadat vtipné“ a „aby se vyučující lépe seznámil s feministickými a genderovými poznatky a vnímal je při výkladu, pokud narazí na genderová (=pohlavní nebo co?) témata“.
Sice by sem na konec stačilo teď napsat „to by člověk blil“, ale musím to ještě trochu rozvést. Blil bych z lidí, co si dovolí napsat podobné věci jenom díky tomu, že dotazník je anonymní a blil bych taky z lidí, kteří nepochopí legraci a brečí kvůli vtípku o reklamě na vložky, jak kdyby se jejich sestra jmenovala Gita.
P.S. Fakulta si zaslouží uznání, že podobnou věc zpřístupní v celé šíři. Ve Zlíně byli po zhodnocení uveřejněni jen ti nejlepší profesoři a předměty. Aby se náhodou nezjistilo, kdo svou práci dělá špatně…
P.P.S. Ještě si zaslouží vypíchnout perly jako „zvíšit počet hodin“ nebo „kurs je dobrý“ … inu i takoví lidé asi studují na VŠ. A teď mě někdo sejměte gramatickým rozborem mých vlastních příspěvků… :)
Svíčka, pár zápalek a škrtátko
Čtvrtek, Leden 15th, 2009 | Můj milý deníčku | Žádné komentáře
dále ještě zabalená kostka lihu, kousek březové kůry k zapálení ohně , kousek papíru , propiska, kousek křídy, jehla a nitě, špendlíky zavírací a obyčejné, knoflíky, žiletka, 50 Kč bankovku a několik mincí na telefon, poštovní známka na dopis a na pohled, lísteček s tísňovými telefonními čísly (menším dětem též vlastní adresu a telefonní čísla na rodiče)…
Ptáte se co to je? To je výsledek práce expertů na ministerstvu dopravy. Nejdřív přijdou s nesmyslným návrhem, aby k nehodám do 100k nejezdila nehodovka a nyní se rozhodli, že řidičům nařídí vozit s sebou výbavu potřebnou k samovyšetření. Úplně dementní je pak upuštění od nutnosti vozit s sebou rezervní kolo nebo náhradní žárovky kvůli jejich „obtížné výměně“.
Na druhou stranu se mi už docela dlouhou dobu obtížně dodržuje rychlost a tohle mi dává naději, že by experti MDČR mohli časem přijít s návrhem, který by umožňoval upuštění od jejího dodržování. :)
Sebedisciplína?
Pondělí, Leden 12th, 2009 | Můj milý deníčku | Komentáře: 2
Ani ne. A pozoruju to na sobě obzvlášť takhle při zkouškovém. To je totiž ta správná chvíle, kdy se nahromadí všechny nenapsané seminárky, nedočtené knížky… zkrátka všechny resty za celého půl roku. Kdo by teď čekal, že budu popisovat nějaký geniální systém, jak to nakonec všechno zvládnout (třeba Rimmer by si udělal rozvrh), tak by se ve mě ošklivě zklamal.
Zatímco tady na mě blikají smutné dvě ze sedmi stránek seminárky v angličtině na zítra a ze SISu vystrkují růžky dvě zkoušky zapsané na úterý, já se šťourám na trubce a objevil jsem geniálního francouzkého komika… Mesdames et monsieurs je vous présente: Rémi Gaillard
Při videích jako Klokan jsem se smál snad víc než Klára Hanáková. A kdo znáte Kláru… :)
Nicméně musim se blýsknout propracovanou teorií, kterou jsem vypracoval vlastní hlavou při podobných akcích v minulosti. (Pamětníci třeba vzpomenou jak jsme na BF tiskovku v Moskvě vypalovali s Wincem CDčka novinářům s takovým předstihem, že se po předání podivovali proč že jsou tak horká…) Jde o to, že my lidé, kteří vše zvládáme na poslední chvíli, jsme sice označování za nemožné a nespolehlivé, ale vlastně jsme mnohem lepší než ti, kteří dělaji vše včas a předem. Nikdo nepopře, že výkonnost člověka, který zvládá daný úkon za čtyři hodiny před deadlinem je prostě VYŠŠÍ než když se s tim nějaký loser patlá celý víkend. Ale dost možná si taky jenom lžu do kapsy. :)
Snad radši zase zpátky ke strojům… Adorno, Lazarsfeld… jedem!
Tento příspěvek zhorší Váš už tak dost strašný život!
Středa, Prosinec 31st, 2008 | Můj milý deníčku | Komentáře: 2
Dlouhým sezení u počítače si kazíte zrak, ničíte držení těla (a to že jste se teď narovnali… tím to fakt nespravíte), máte nedostatek pohybu a pokud to takhle půjde dál, budete brzo obézní. A i přesto že tohle všechno vím, Vám dnes poskytnu pár adres, které Vás dost možná připoutají na další dlouhé minuty k počítači. Rozhodl jsem se totiž rozdělit o své internetové oblíbence – kolegy bloggery, jež čtu. Za ty roky na netu jsem vypozoroval, že nejsem úplně věrný čtenář a některé weby a blogy postupně zapomínám… na druhou stranu občas objevím nějaký nový či jenom zajímavý článek na jinak nudné stránce. Takže tohle neberte jako nějaké crème de la crème českého netu, ale spíš jako to, co mi aktuálně kazí zrak a kvůli čemu jsem obézní. :)
Focus RS... už v DaDrivově stáji není.
Dadriva – vlastně ani nevím, jak jsem na Dadrivův blog narazil. Asi jsem tehdy hledal něco o Focusu RS nebo nějakém BMW. Jak už napovídá název blogu, tenhle člověk má automobilovou úchylku a jelikož jsem na tom stejně, čtu ho rád. Obrovskou radost jsem měl rovněž z jeho „Driven“ listu jelikož si vedu podobný deníček (pokud možno i s fotkama). Úchylka, vždyť to řikám. :)
Yuhů a jeho http://weblog.jakpsatweb.cz – no jasně, Dušan „Yuhů“ Janovský – táta českých webmasterů. :) Pravděpodobně jeden z nejstarších blogů v tomto seznamu. Dušana čtu asi od roku 2000, i když to snad blog ještě ani neměl – měl však stránky o tvorbě webu, které jsem ve svých 13 letech naprosto hltal. Díky němu jsem tehdy udělal své první stránky, kterým vévodí obří obrázek (uploadoval jsem ho tehdy po 33,6 Kbps asi 20 minut) a nějaký otřesný *.mid. Stránky dodnes straší na MujWeb a já sem na ně nedám odkaz ani zaboha. Každopádně Yuhů píše i nadále po skoro deseti letech zajímavé věci a navíc je píše zajímavě.
Ivo – sem chodím jenom občas, podívat se na fotky z letadla, někdy tu ovšem překvapí i docela čtivý článek. Majitel blogu má nějakej seznam nebo co. :)
Matějovo logo... aneb trendy GD pro rok 2009
Matěj – blog mého služebně nejstaršího kamaráda (známe se 15 let) Matěje v tomto výběru prostě nemůže chybět. Matěj je po neúspěšné kariéře popeláře aktuálně velice zaměstnaný nezaměstnaný a mj. daleko nejúspěšnější hudební vydavatel co znám (a znám jenom jeho). Blog, který píše je pravděpodobně nejméně navštěvované místo na internetu, neb tam podle autora chodím akorát já a jeho sestra. Je to docela škoda, protože nikde jinde se člověk nedozví takovou spoustu věcí, které pravděpodobně nikdy nebude potřebovat. Oblíbený příspěvek? Jedině tenhle: http://ismit7.blogs.fi/2007/09/02/haha_rekordna_283_dlouhej_zapis~2909928
Martin Jaroš – na Martinově blogu je zajímavý hlavně archiv legendární Vosy na jazyku, i když je bohužel trochu „vykradený“ (Ale můžete vykrást sami sebe? Nebo to umí jenom ve Zlíně?) a spousta dobrých článků tam není. Novější zápisky jsou ovšem taky fajn, hlavně pokud Vás zajímá jak se žije v Istanbulu nebo kolik mají Jarošovi právě dětí. :) Staré „Vosí“ články jako třeba Typologie: Lidé v tramvaji č. 11 nebo Typologie: Chování lidí podle výše platu jsou však nepřekonatelné.
Ahyde – je nejčerstvější přírůstek mezi mými oblíbenými blogy. Osobně mu přezdívám „zprávy z jiné planety“, vysvětlit se to nedá, přečtěte pár příspěvků a určitě pochopíte. Kluk o pár měsíců starší než já, který píše o doménách, on-line podnikání a nezřízených kalbách. To vše s lehkostí a nadhledem člověka, který si ve svých třiadvaceti vydělal na Aston Martin.
Fandor je můj soused ze šestky a navíc pochází ze Sudet, kde mám i já kořeny :) a tak nemůžu jinak než doporučit… je to opět blog převážně o byznysu na webu, občas proložený nějakým tím drbem z českého internetového éteru.
Enimen – … :-D
Muž, který postavil na své vile benzinovou pumpu
Sobota, Listopad 29th, 2008 | Můj milý deníčku | Žádné komentáře
U nás na Hanspaulce je stejně jako ve zbytku ČR vidět kdejaký architektonický výtvor netvor. No, abych nebyl úplně negativní, tak pár hezkých (hezky opravených) domů tady je, ale naprostá většina=otřes. Poslední dobou už mě tudíž jen tak něco nepřekvapí. Vila s dvoupatrovou čerpací stanicí na střeše to ovšem spolehlivě dokázala:
Benzina, Esso nebo snad Shellka? Nejraději bych JETku. :)
A ještě jedna fotka - trochu rošťácká...
To, co se donedávna jen tušilo, je tímto potvrzené – ulice U Hadovky leží v ose zla!
Guy Debord? Please, throw him overboard!
Neděle, Listopad 23rd, 2008 | Můj milý deníčku | Komentáře: 3
Tak mám za sebou první test na nové škole. Nechtěl jsem to podcenit, tak jsem se potřetí ve svém životě učil (poprvé – přijímačky na gympl, doma mě nutili počítat (!) Bělouna (!), podruhé – maturita, ale to byl proti Bělounovi kus koláče). Naštěstí z dobře zásobeného seznamu literatury pro tento předmět – pro zasmání:
Adoni, H.- Mane, S. (1984). Media and the Social Construction of Reality. Toward an Integration of Theory and Research. Pp. 323-340 in Communication Research, vol. 11, no. 3. Dostupné z databáze SAGE Full-text.
Adorno, T. (2003). The Culture Industry. London: Routledge.
Bělohradský, V. (2008). Proletáři všech spektáklů, spojte se. Pp. 11-40 in Foret, M., Lapčík, M., Orság, P. (eds.), Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Berger P., Luckmann, T. (1999). Sociální konstruování reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Berger, A.A. (1995). Cultural Criticism: A Primer of Key Concepts. Thousand Oaks: Sage.
Carpentier, N.; De Cleen, B. (2007). Bringing discourse theory into Media Studies. The aplicability of Discourse Theoretical Analysis (DTA) for the Study of media practices and discourses. Pp. 265-293 in Journal of Language and Politics, 6 (2).
Debord, G. (2007). Společnost spektáklu. Praha: Intu.
Durham, G.M., Kellner, D. (2000). Media and Cultural Studies. Keyworks. Oxford: Blackwell. (Part I, pp. 31 – 102).
Golding, P., Murdock, G. (1996). Culture, Communications and Political Economy. In: J. Curran, M. Gurevitch (eds). Mass Media and Society. London: Arnold.
Gunkel, D.J. (2003). Second thoughts: toward a critique of the digital divide. Pp. 499-522 in New media & society, vol. 5(4). Dostupné z databáze SAGE Full-text.
Kellner, D. (1992). Critical theory, Marxism, and modernity. Baltimore : Johns Hopkins University Press.
Kellner, D. (1994)(ed.). Baudrillard: a critical reader. Oxford: Blackwell. (Introduction, Chapter 1, Chapter 2; 1-67 + Chapter 9; 189-208)
Poster, M. (1995). Second Media Age. Cambridge: Polity Press.
Schulz, W. (2000). Proměny a funkce politické komunikace. Masová média a realita: Ptolemaiovské a kopernikovské pojetí. Pp. 24-40 in Jirák. J.-Říchová, B. (eds.), Politická komunikace a média. Praha: Karolinum
Street, J. (2001). Mass media, Politics and Democracy. London: Palgrave. (Part I, pp. 15-35)
Strinati, D. (2000). An Introduction to Theories of Popular Culture. London: Routledge. (pp. 1-81)
Zoonen, L. (1994). Feminist Media Studies. London: Sage Publications.
Allen, R.C, Hill, A. (2004). The Television Studies Reader. London: Routledge. (pp. 367 – 457)
Allthusser, L. (2005). For Marx. London: Verso.
Baudrillard, J. (1999). Consumer Society. London: Sage. (pp. 99 – 187)
Benjamin, W. (1979). Umělecké dílo ve věku své mechanické reprodukovatelnosti. In: Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon.
Berger, A.A. (1995). Cultural Criticism: A Primer of Key Concepts. Thousand Oaks: Sage.
Berger P., Luckmann, T. (1999). Sociální konstruování reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Bruin, M., Ross, K. (eds.) (2004). Gender and Newsroom Cultures. Identities at Work. Creskill, New Jersey: Hampton Press.
Durham, G.M., Kellner, D. (2000). Media and Communication Studies. Oxford: Blackwell. (Part I, pp. 31 – 102).
Herman, E. S. (2003).The Propaganda Model: A Retrospective. Propaganda, Politics, Power,
Friedman G. (1981). The Political Philosophy of the Frankfurt School. Cornell University Press.
Hall, S. (1979). Representation: Cultural Representations and Signifying Practices. London: Sage. (Chapter I: The Work of Representation, pp.13 – 74 )
Jay, M. (1996). Dialectical Imagination. Berkeley: University of California Press.
Lister, M. (2003). New Media: Critical Introduction. London: Routledge. (Pp. 9-159)
Macdonald, D. (1962). Against American Grain. New York: Random House
McChesney, R. (1989). The Political Economy of the Mass Media. Edward S. Herman interviewed by Robert W. McChesney. Monthly Review. Dostupné z: http://www.chomsky.info/onchomsky/198901–.htm
McChesney, R. (1999). Rich Media, Poor Democracy: Communication Politics in Dubious Times. Urbana: University of Illinois Press.
Mosco, V. (1996). The Political Economy of Communication. Rethinking and Renewal. London,
Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications.
Poster, M. (1995). Second Media Age. Cambridge: Polity Press.
Strinati, D. (2000). An Introduction to Theories of Popular Culture. London: Routledge. (pp. 1-81)
Štětka, V. (2006). Od imperialismu ke glokalizaci: paradigmatické proměny
Wayne, M. (2003). Marxism and Media Studies. London: Pluto Press.
Weinmann, G. (2000). Communicating Unreality. London: Sage. (pp. 3-189)
Zoonen, L. (1994). Feminist Media Studies. London: Sage Publications.
jsme dostali za úkol přečíst k tomuto konkrétnímu testu jen pár titulů. Tady se musím pochválit,že jsem ze čtyř zadaných opravdu dva přečetl a do jednoho nahlédl. Ale bylo to pro mě jak od Churchilla – krev, pot a slzy. Tak třeba pán z nadpisu , autor knihy „Společnost spektáklu“, jehož teorii spektáklu vysvětlují na stránkách france.cz zhruba takto:
„Spektákl netvoří jen obrazy (šířené třeba televizí), ale daleko spíš ideologie, která tyto
a jim podobné obrazy umožňuje. Je to ideologie všeobecné fetišizace zboží, ideologie,
která funguje jako princip odcizení, pohlcení jednotlivců a reálného života sférou zdání a reprezentace. Kniha Společnost spektáklu je analýzou společnosti. Jejím cílem je ukázat a ozřejmit něco jako nevědomí spektakulární společnosti. Po přečtení Debordovy knihy už není tak snadné podléhat iluzím, spektáklu se už nedá věřit.“
Já nechci úplně řikat že je to nesmysl, přeci jen že žijeme v iluzi ví asi každý, kdo jen trochu čuchnul k reklamě a i většina lidí co k reklamě nečuchla, ale zrovna tak je jasný, že se s tim nedá zase tak moc dělat. A řešení pana autora – zastřelit se – to taky není to pravé.
Nicméně co mě baví, že se takovýmito věcmi zabývá ta samá fakulta, kde se jako další obor učí Marketingová komunikace a public relations. V knihovně se pak schází Strinati na jedné poličce s Kotlerem a to vypadá docela komicky. Když jsem je tak viděl vedle sebe, napadlo mě uspořádat takový akademický battle a házet po sobě těma knížkama, aby se ukázalo jestli mají pravdu tvůrci nebo odmítači komerce. No, ze své zkušenosti bych vsadil na MKPR – takový Tellis by v obdobném souboji měl nějakou váhu. :)
A protože život není jenom knihovna musím se zmínit, že jsem strávil úžasný víkend ve společnosti Jeanova Volva 850, jednoho zakouslého bezpečnostního šroubu, klíčů, nástavců, nakopnuté holeně, polské gola sady, rozšláplé hustilky, štěnice na prstu a ucházejících zimáků. Bylo to… imba. :)
Jeanova krabička na konec článku. Za odměnu pro vytrvalé čtenáře. :)
Archiv
Rubriky
